Jsem toho názoru, že pokud jste se s tím živočichem nelíbali, tak ho neznáte.

In which you and Tyler have a conversation everyday, but he's the only one talking. {all respect to jenna because jenna is amazing and she and tyler are goals} {{it's just fiction}} {{{trigger warning: mentions of abuse, depression, and suicide}}}

Drahý Kurt, Môj učiteľ angličtiny vraví, že by sme mali napísať list slávnej osobnosti. A tak som tu. Pochybujem, že myslel niekoho, ako ty, samozrejme, pretože som si na sto percent istá, že ten niekto by mal byť prezident alebo minimálne John Lennon. Ale ja som si vybrala teba. S úctou, Mischa.

Miláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy urobil." - JurajNewt, 21. 3. 2018 • Upozornění: Obsahuje násilné scény, vulgární výrazy a drogy. Není to žádný návod, nic zde uvedeného nezkoušejte a nenapodobujte. Části mají okolo 200 slov. Korekci provedla @TheLadyOfHardMusic • Ostatní: První část vydána: 13. 3. 2018 Poslední část vydána: 21. 3. 2018 Počet slov: 3 884 Nejlepší umístění: #2 v povídce

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Dětská láska je krásná, jelikož je naivní a vlastně ještě úplně nevinná. V každém životě ale nastane moment, v kterém se to všechno tak trochu změní.

„Promiň, princezno," usměju se smutně na každou, která mi navrhne schůzku. „Ale nejde to." A v duchu vždy dodávám: „Nejde to, protože já čekám na prince." Stále jsem však nenalezl klíč, kterým bych odemkl zámek dveří, jež toužím otevřít. A tak jen doufám, že se tu objeví někdo, kdo mě pouhým Alohomora všech těch starostí zbaví. Ale pravdou je, že čekat občas nestačí. Musí se začít jednat. A s tímto uvědoměním začíná i můj příběh. • Doporučení: „Tak dobrý příběh s gay tématikou jsem ještě nikdy nečetla. Vše bylo tak živé a osobní, jako by Leoš opravdu existoval. Prvotřídní práce." - Elimona04, 14. 2. 2018 • Upozornění: Příběh plný lásky, vtipu, naděje a zklamání. Psáno formou deníku. Části mají okolo 400 slov. • Ostatní: První část vydána: 16. 12. 2017 Poslední část vydána: 14. 2. 2018 Počet slov: - Nejlepší umístění: #1 v teenfikci 07/02/18 - 50K přečtení 24/03/18 - 100K přečtení

Kratší román o dvou bratrech. Jsou rozdílní jako voda a oheň, kromě lásky k umění. Kreslíř a autor. Hledají svou cestu životem. Dílo obsahuje sex-scény, proto na vlastní nebezpečí. (Já vaše děti nezkazil.)

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.