'how come she's so afraid of falling in love?' Cover by: Navitty

Scarlett Waters se narodila do poněkud šílené rodiny - rodiče s nešťastnou minulostí, nevlastní matka, neskutečně otravný nevlastní bratr a 25 letý nevlastní otec? Na(ne)štěstí má své dva přiblblé nejlepší kamarády a poněkud žárlivého přítele. Co se stane, když se do toho chaosu zamotá ještě (ne)populární školní kapela? Jak se Scarlett vypořádá s peklem na zemi, které jí ze života Liam a Harry neustále dělají a s náhlým návalem potencionálních manželů? Příběh plný sarkasmu, pěkných tvářiček, žárlivých scén a (b)romance. © 2015 (heyitsronnie)

'i think he's very lonely. lonelier than he lets on. maybe lonelier than he even realizes' HE.IS.DEAD sequel Cover by BluBlaBlu

S tímhle příběhem jsem začala, když jsem na tom zrovna nebyla nejlépe tak proto to šílenství a depresivní začátek. Je to příběh o tom, že i lidé se špatnou minulostí můžou mít svůj šťastný konec. -Popis autora. Předem chci jen říct, že tenhle příběh není můj. Je jedné holky která to dřív napsala a pak smazala a já to teď chci přepsat, protože si myslím, že tak skvělej příběh by na Wattpadu měl určitě být.

Elena Simmonsová je na první pohled jako každá její vrstevnice. Sedmnáctiletá, krásná dívka obletovaná kluky. Všechno ovšem není tak, jak se na první pohled zdá. El je nucena starat se o svou mladší sestru Andreu a brášku Toma, kvůli nezájmu jejich vlastní matky, jež si odjela s přítelem do Itálie a nechala je všechny jen tak napospas osudu. Elena musela vzít vše do vlastních rukou, což samo o sobě není nejlephčí, obzvláště, když vám život ještě ztrpčuje jistý kluk se svými kumpány. © Faith_Original 2013

Co všechno jste schopni obětovat pro dokonalost?

Ona umírá, on žije svůj sen. Ona je smutná, on se stále směje. Ona chce skončit svůj život, on si každou minutu svého života užívá. Co se stane, když se tihle dva seznámí? Může z toho vzniknout láska? Dokáže Louis naučit Emily znovu žít a užívat si poslední chvilky jejího života? VAROVÁNÍ!!!!!!!!! ČTĚTE NA SVOU VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST. JE TO JEDEN Z MÝCH PRVNÍCH PŘÍBĚHŮ. VĚTY NEDÁVAJÍ SMYSL, DĚJ JE ŠÍLENĚ RYCHLÝ. JE TO JEDNA VELKÁ KATASTROFA, TAKŽE TENHLE PŘÍBĚH BERTE S NADHLEDEM, DĚKUJU.

Kdosi malého ptáčka do klece lapil, lněné provazy okolo obmotal, jeho maso ochutnal, krve jeho popil, krček přiškrtil, slabě skřehotal, kdepak je naděje, maličká má, kdo vysvobodí tě z tvé zlaté pasti, proč život ti přijde jako hra prohraná, svěř se, vypuď ty úmorné strasti, uvolni okovy, zpřetrhej pouta, uchop ty karty, esa jsou rozdaná, vylez ze stínu, nelez do kouta, ty má lásko svázaná. Když ptáčka lapají, krásně zpívají, když ptáček uniká, nádherně cvrliká, a oni se nyní jen prázdně dívají, jak ta krása nezměrná a veliká, škvaří ocelová pouta lidských hříchů, zlatá klec rozpadá se na tisíce vzpomínek, poleptá je intenzita jejího smíchu, a byla bys jen hloupý blázínek, kdyby srdce tvé nevzplálo touhou, kdyby polekala tě volnost neškodná, nenech se uvěznit představou pouhou, leť a nikdy se nevracej, nezkrotná...