„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byl...
Cesty, kterými ve svém životě procházíme, jsou spletité a vedou mnohými oklikami, ale čítají také řady zavřených dveří a slepých uliček. Ty nás často zavedou i na místa nebezpečná, plná strachu a bolesti, z nichž možná vyvázneme živí, ale už nikdy takoví, jací jsme bývali dříve. Zlo po sobě zanechává stopy, které moho...
V jejích očích jsem viděl, co jiní ne. Její jméno opakoval větřík a já nechtěl, aby přestal. Ale vše jednou končí. Každá řeka se dostane do moře. Každá píseň dojde k poslední sloce. ------ „Jsi krásná," zašeptal jsem do konejšivé...
Celá dnešní společnost je postavena na principu stáda a my všichni jsme jeho příslušníky. Skoro až úpěnlivě se snažíme v něm zůstat, splynout s davem, nijak nevyčnívat. Schováváme to, kým doopravdy jsme, abychom se vyhnuli vyloučení z něj. Svět je plný přetvářky a lži, jež se schovává za pravdou. Možná je třeba konečn...
"Would you like a cup of tea?" I asked, but nobody answered -cz shortstory- 5.th book from Blue series
,,Jednou tě to zabije." ,,Já vím." ,,Proč to děláš?" ,,Proč se tolik staráš?"
Owen poprvé ve svém životě poznal lásku a také chladnokrevné odmítnutí, i když vlastně nikdy odmítnut nebyl. To se tak prostě někdy stává. Hlavně, když se zamilujete do Joaquina Navase ~ dopsáno 13.12.2018
"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."