„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Levi si svou lásku k Erenovi nechce přiznat, přesto že Eren se zdá jistý svou láskou k němu, i když se Levimu nikdy nevyznal a dlouho to plánuje . Jednou si Levi přizná že k němu něco cítí a Eren mu začne chybět. Půjde Erena navštívit, ale to co uvidí uplně změní jeho plány s Erenem. To co nastane bude pro Erena peklo! Nebo ne? Může se to ještě zlepšit? Celý příběh bude 'asi' psán z pohledu Leviho. Doufám že se bude líbit.