Uplynuly už měsíce od doby, co prodělala Loyal se svým přítelem tragický zážitek. Celé léto se oba vyrovnávali s tím, co se stalo, ale nyní je léto u konce a je čas vrátit se do školy. Loyal myslela, že už je všechno v pořádku, ale čas ukazuje, že tomu tak není... Zdá se, že ta událost Loyal poznamenala víc, než si dovede připustit. Co skrývá před ostatními, před svým Lipem, ale hlavně - sama před sebou?

Zrodil som sa ako android. Android, ktorý chcel byť človekom. No oni mi to odopreli. Vzali mi všetko. Slobodu, život a najmä mi vzali teba, mama.

Jeho malby si držely velmi dobré jméno. Byly známé pro jejich dynamiku a realistické vzezření kombinované s abstrakcí tak, že z nich člověk nemohl spustit oči. Jean vždy věděl, že to, co bylo na jeho pracích tak fascinujícího, byl fakt, že si uměl skvěle představit, jak se objekt jeho tvorby hýbal. Dokázal se stát tím, co maloval, a připadal si, jako by maloval autoportrét. Do té doby, než obdržel zakázku na sérii tančící ženy. Šlo o to pochopit, jak se ženy hýbou. A tak mu zbyla jediná možnost. Naučit se to. Cover by @SabinaSabova

Talent. Každý nějaký chce, ale když ho má ... Já talent mám, ale chybí mi aparát, kterým bych ho využila. Mám blok v těle i v hlavě, který mi brání můj talent využít. Víc než jsem získala jsem ztratila. Během jedné noci.

"Na lov zda smím se, lovče, ptát?" "- Při číhání roztřásl mne chlad." "Kde jeleni jsou skolení?" "- Dosud se pasou v osení." "Kde je tvá zpupnost zbojníka?" "- Z boku mi proudem uniká..." "Kam pospícháš? A co je ti?" "- Jdu umřít ve svém doupěti." (Rudyard Kipling: Knihy džunglí) Na motivy skutečných událostí. Dílo nemá dopředu stanovený konec. Status příběhu je "na pokračování", protože jde o částečnou biografii a kapitoly budou přibývat s tím, co se reálné postavě v budoucnu ještě přihodí. "Deník Lykantropa" je lyrické vyprávění bezejmenné postavy trpící lehčí formou vzácné psychózy, zprostředkovaný útržky z deníku (kurzíva) a komentářem (normální písmo). Dílo si klade za cíl přiblížit čtenářům život mladého člověka trpícího nevšedními psychickými problémy a ukázat, jak obtížný je život s touto diagnózou navzdory tomu, jak populární jsou vlkodlaci a psychopati v pseudokultuře moderních teenagerů, kteří ovšem nemají ani ponětí o tom, jaké to je, být "skutečným vlkodlakem".

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách? Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " Tištěnou verzi knihy pomáhali opravovat a betovat: @RickPoisonClone @SeragakiSteisy @ArtiiS @Emvaal @MrsGrayy @RaSoKim (Opravy nejsou zaneseny v této WP verzi.) Informace o tištěné knize můžete najít např. zde, ale i v dalších (novějších) příspěvcích stránky: https://www.facebook.com/AndrewRauthor/posts/2163089210605134?__tn__=K-R

Dokončené Best #10 in short story Vychádzala som z antikvariátu s novou knihou v rukách a pritom nemala najmenšie tušenie, čo vlastne nesiem domov. Že starý výtlačok za nízku cenu v sebe skrýva oveľa viac, než som si myslela. Že príbeh, ktorý sa v ten deň začal písať, zmení môj život.