Celle qui porte le destin ... Ta, která nese osud❤️ ,,Třeba se můj praděd tehdy zmýlil, třeba se ta kletba nemá projevit na naší dceři." Napadla mě bláhová myšlenka. ,,Rád bych ti řekl, že máš pravdu, ale nevíme to jistě. Mohou ublížit kterékoliv ženě z rodu tvé matky." ,,Máme přece ještě na výběr... Ještě není pozdě," namítla jsem. ,,Riskujeme už příliš, když si ji necháváme u sebe teď. Chci ji ochránit a tebe taky." V tu chvíli jsem mu věřila, ale ta bolest co se mi rozlévala v srdci byla neskutečná. Ta představa, že moje jediná dcera, zatím jediné dítě bude vyrůstat daleko ode mě. ---------------------------------------------------------------- HP ff - Poberti ✏2018-2019 -------------------------------------------------------------

Podívala jsem se jeho směrem a ano, vážně se na mě usmíval. Pak se ale zvedl a přešel k mému stolu. ,,Co takhle si odskočit?" zavrní mi do ucha, až z toho hlasu změknu. Co to říkám?!!! ,,Odprejskni, Collinsi!" syknu a zvednu se od stolu. Odnesu svůj tác a zamířím si to ihned domů. Problém je, že se mu stejně nevyhnu, když bydlí hned vedle mě....

Miláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy urobil." - JurajNewt, 21. 3. 2018 • Upozornění: Obsahuje násilné scény, vulgární výrazy a drogy. Není to žádný návod, nic zde uvedeného nezkoušejte a nenapodobujte. Části mají okolo 200 slov. Korekci provedla @TheLadyOfHardMusic • Ostatní: První část vydána: 13. 3. 2018 Poslední část vydána: 21. 3. 2018 Počet slov: 3 884 Nejlepší umístění: #2 v povídce

"Chci dospět" Říkali jste si tohle, když jste byly dětmi? Vím, že já ano. Litovali jste v některém momentě vašeho života, že dospíváte? Přáli jste si, abyste mohli být zase bezstarostné děti? Vím, že ano. To přece každý. Čím víc dospíváte, tím větší jsou vaše výzvy, vaše překážky, vaše bolest. Život začíná být vážný. Vy začínáte být vážní. Zapomínáte se usmívat, když vám na tvář dopadnou ranní paprsky slunce. Jste natolik zaneprázdněni vašimi problémy, že si nevšimnete nádherného světa kolem vás. A zatímco se život komplikuje, přejete si víc než cokoliv jiného vrátit se v čase a stát se zase malým dítětem, které ještě nevědělo nic, když řeklo "Chci dospět."

Julie byla vždy stydlivý typ dívky. Její svět se ale změní, jakmile objeví wattpad, populární ebook komunitu. Stane se na něm závislá, dokonce začne publikovat vlastní příběhy. Ale jsou přátelé, fanoušci a hlasy vše, co na těchto stránkách získá? Nebo je možné tu najít i lásku?

„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...

Říká se, že láska nezná hranic. V případě Sadie to platilo dvojnásob. Jak jinak by šlo vysvětlit, že svého přítele Logana vidí a slyší i po smrti? Přesto to ale nebylo stejné. Něco v jejich vztahu zkrátka nebylo tak, jak předtím. Logan se změnil. A aby toho nebylo málo, začne po Sadii chtít, aby se zabila také...

Broken Inside. 19.5.2019 - 19.7.2019 short-story by @sunflowerrxlou 2019©️

Sbírka mých oblíbených citátů❤