pomalu otevřela moji lebku jako chirurg a sevřela v rukou černou můru, co z ní vylétla; groteskní obličej a ohavná křídla, co mi roky sloužila jako laciná náhražka něčeho barevného a krásného. matčina snídaně musela být sklenice perel, dvě lesklé švábí oči svítily tím nefalšovaným optimismem a chtíčem žít, co se mi po...
když se nebe barví do šeříkově fialové a šťastní lidé jdou spát my vylézáme ze svých smutných pokojů to víš, nám se nezavděčíš a noc se pomalu blíží - - - - - - - - - - - - @Amaenell ©2020-2021
ňáký noci nikdy nekončí na podzim je všechno zlatý a až slunce za obzor zas zaskočí už nebudeme mladý tak rychle, dělej, líbej ať se nám ty barvy líběj je to všechno jenom na tobě a všechno je jen pořád těžší
Delikátní marnotratná duše, malá noční můra sedící na okenní římse a šeptající o dalekých lesích, vlhkých třezalkách, rozbředlých močálech a zetlelých mrtvolách hnijích pod půdou. Astrální cesta do nechutných pokojíků magorova obscénního mozku. S třešničkou perverze.
pár snů oblečenejch do igelitových sáčků a taky my s vůní limetky a pátků tolik snů o nenávisti a tolik o dokonalosti nechceš mi už radši zpřelámat všechny kosti? - - - - - - - - - - - - - @Amaenell Dokončeno ©2018-2019
/Algophobia or algiophobia is a phobia of pain - an abnormal and persistent fear of pain that is far more powerful than that of a normal person. It can be treated with behavioral therapy and anti-anxiety medication/ - text je z větší části psán jako vázaný verš či verš volný ! upozornění - tato kniha obsahuje citlivý...
Podzim se nekoná, srdce jsou zlomený a otevřený stránky deníku nic neznamenaj. Uplakaný noci a revoluce, špatný rozhodnutí a splašený stíny. Schovávaj se pod sedačkami v tramvajích, v místech, kde pražský děti sledují ruský tanky. Tam, kde je nekonečná noc a 'navždy' nemá žádnej smysl. 17. 11. 2016 - #6 v Poezie
