Drahý? Proč mě ignoruješ. Myslel jsem, že jsme přátelé...

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Myslím, že k tomuhle ani neni co dodat. Moje fantazie mi často nedá spát, a proto ze své unavené hlavy občas vyplodím pár slov. Dají se z toho vyčíst i mé pocity. Taky je to vypisování z depky a tak podobně.^^ Opravdu nikoho tím nechci kopírovat!

❝Co mám teď dělat?!❞ ❝Teď vstaneš a půjdeš tohohle frajírka přefiknout!❞ ❝Yoongi! Já nevím, jak se to dělá!❞ ❝Do prdele, vždyť ty jsi zasraný panic!❞

Co by se asi stalo, kdybych jednou po hádce neodešel z bytu a nohy mě nedovedly k jednomu klubu ve městě? Co by se stalo, kdybych tam nepotkal hnědovlasýho kluka s upřímným úsměvem a krásnýma smaragdovýma očima? Problém je ten, že já opravdu po hádce z toho bytu odešel a toho kluka tam potkal. Takhle jsem to neměl v plánu. Takhle jsem to nechtěl. Promiň. Promiň mi to, prosím. AU - Shingeki no kyojin Varování: YAOI (=láska mezi dvěma muži), vulgarismy

Od vyhlazení titánů ve světě, dělí časová přímka téměř tisíc let. Lidé už téměř zapomněli na svou historii, žijí beze strachu a zdí. Ovšem tohle se má brzy vše změnit. Co když titáni nebyli vyhlazeni a co když stále existuje jednotka, která s nimi bojuje.

,,To, že jsem tě potkal byl osud. To, že jsme se stali přáteli byla volba. Ale to, že jsem se do tebe zamiloval se vymykalo mojí kontrole." ~JiKook texting~

„Myslíš, že je to pravda, hyung?" „Myslím si, že je to jen nějaká hra a Jimin se brzy vrátí." odpověděl mi s úsměvem Seokjin, ale v jeho tváři se míhl i stín pochybnosti. Věřili jsme, že se co nejdříve vrátí a tohle peklo skončí. Nebo aspoň oni tomu věřili... Začátek: 27/6/18 Konec: 3/7/18 Korekce proběhla: 11/7/18 Korekci provedla: @TGirlWBSmile [ BoyxBoy/ JiKook/ 500 Drabble/ 12 Kapitol ]

24.7.2018 Nebudu nic prozrazovat !opravuji se názvy kapitol, přímé řeči a chyby! 27.3.2020- 10.4.2020 #1 v kategorii vkook 6.5.2020 #2 bts

Život plný stereotypu nese plno výhod: 1. Nic vás nepřekvapí. 2. Jste si jistí, že když s nikým nechodíte, nikdo na vás ani doma nečeká. 3. Život bez překvapení a výkyvů. 4. Striktní dodržování pravidel zajistí postavení ve společnosti. Na druhé straně život plný nebezpečí a nejistoty, nese plno rizik: 1. Nikdy nevíte, co se stane. 2. Mnoho stresových situací. 3. Příliš vysoká hladina adrenalinu. 4. Nemáte žádné zázemí a reagujete na věci, až když je třeba. Co se stane, když se tyto dva naprosto rozdílné životy dvou lidí spojí? Nebezpečí nabouralo řád pravidel a zprvu nevinná lež se může stát obrovským břemenem. Má vůbec láska šanci? ----------------------------------------------------------------- -příběh je volným pokračováním Už nejsem dítě! - není nutné předešlou knihu znát -příběh psaný ve spolupráci s @Hanka124 - jedná se o yaoi - vztah dvou mužů, vyskytují se zde i sexuální scény