Narodila jsem se hluchá. Nikdy jsem neslyšela, ale přesto si ty jejich nadávky pamatuju. Mysleli si, ne věděli, že je neslyším, ale to neznamenalo, že o nich nevím. Nikdy jsem neměla přátelé. Přeci jen, kdo by se chtěl bavit s hluchou holkou... Fakt, že jsem se narodila hluchá, mi život rozhodně neulehčil. Právě naopak. Udělal mi ze života peklo. Přesto jsem se naučila s tím žít. Nic jiného mi ani nezbývalo...

Chtěla zemřít, stejně jako to dělají listy, když na podzim padají dolů. Přála si prostě zmizet z tohoto světa, jako mlha, která se hned ráno rozplyne. A tak jak se listí zbarvovalo do ruda, i její tváře nabíraly nachovou, když ho viděla. 3.10.2018- 3.12.18

Sny jsou něco, co nedokáží lidé vysvětlit ani ovládát, a přesto to on dokázal. Navštěvoval mě ve snech každou noc a já se ho přestala bát. Přál si jen jednu věc, abych ho navštívila v reálném životě. Bohužel je realita vždycky jiná než jak si ji vysníme a tohle nebyla výjimka. On byl prostě jiný, prodělal mozkovou příhodu a jeho mysl ho opustila, zbyla tu jen jeho schránka, neschopná emocí. Byl nevyzpytatelný a já nevěděla jestli mi neublíží. Za to měl něco, co ostatní ne, viděl světla, tajemná a různě barevná. Trvalo mi, než mi došlo, že on cítí očima. 17.2- 19.3 2018 #94 ve ff 8.3. 2018 #61 ve ff 13.3 2018 #44 ve ff 17.3 2018 #33 ve ff 23.3. 2018

Tohle místo lidi mělo odnaučit fetovat, pít, kouřit.. Místo toho to tu lidi odnaučilo sebekázni. Od prvního okamžiku jsem si přála být o tý léčebny co nejdál a ještě dál od těch lidí. Hlavně od Adriena, bad boye, který na všechno kašlal, život mu byl ukradenej a jediný člověk, který v něm viděl něco víc jsem byla já. Bohužel. Jak to dopadlo? Pro některé dobře, pro jiné zle a jiní si nakonec ani nevzpomenou. 24.3.18- 16.5.18 #79 ve ff 24.4. 18 #48 ve ff 1.5. 18 #35 ve ff 5.5. 18 #26 ve ff 10.5. 18

Zase mi začal psát. Nebylo to normální psaní a Já si ho nemohla ani bloknout. Co je zač? Neznámý: Ahoj Princezno. Neznámý: Co se stalo? Neznámý: Odepiš nebo k tobě přijdu! Neznámý: Jak chceš. Přece nemůže znát moji adresu. ''Ťuk ťuk" ozvalo se a mě se rozbušilo srdce. UPOZORNĚNÍ! V téhle FF není Beruška a Černý Kocour!

,,Jezdiš dobře kámo." Poplácal blonďák člověka v tmavé černé bundě, svítivě neonově zelených kalhotech a černou helmou. Polovinu obličeje mu zakrývali neprůhledný brýle a dolní část obličeje černý šátek. Na nohou u lanovky měl černý snowboard s velkou zelenou packou. ,,Dík." Ozvalo se tlumeně přes šátek. ,,Jsem Adrien." Podal osobě ruku a ta jí s radostí přijala. ,,Jsem Marinette, ale přátelé mi říkají Mari." Usměje se dívka a sundá si helmu, brýle a šátek. Vítr ji projede černými vlasy s odlesky modré a blonďatý chlapec jen neschopen slova stojí na prkně a hledi na ni.

Adrien Agreste je bohatý syn Gabriela Agresta, slavného návrháře.Ničeho si nevážil, nic neměl rád.Byl proklet, přeměněn na černého kocoura.Zachránit ho, zrušit prokletí dokáže jenom upřímná láska.Jak ale najde pravou lásku, když vypadá jako kočka?Černá kočka co nosí smůlu? Marinette Dupain-Cheng je obyčejná středoškolačka.Její srdce je čisté a laskavé.Nikdy by nenechala malé koťátko mrznout v dešti venku. Marinette jednou v deštivý den v parku potká černé koťátko.Její srdce pukalo při pohledu na to malé ubohé koťátko, a tak si ho vzala domů. Jak to všechno bude pokračovat?

,,Nemůžeš se do něj zamilovat.'' ,,Proč ne?'' ,,Nemůžeš se zamilovat do prince, a už vůbec ne do prince co je od patnáctého století mrtvý!'' ,,Všechny dívky v mém věku milují ty napudrované, namyšlené zpěváky a já nemůžu milovat jeho?'' ,,Ty zpěváci jsou živý, on je mrtvý.'' Nejlepší umístění: 13.9.2017 - Č. 69 V KATEGORII FAN FIKCE

Short story

Co se stane když se Marinett svěří Adrienovy se svými city a Chat noir ladybug zase se svými? A nejhorší na tom je že ti druzí mu je ale neopětujou? Hawk Moon bude slavit druhé nározky,protože chytil oba dva Pomocí akumi. Půjdou proti sobě na život a na smrt. Jak to dopadne? Čtěte a zjistíte. ;)