Pokračování I hate you! I love you too! Byl jsi můj Romeo a já tvá Julie... Nejlepší umístění: #4 in Teen fiction 16. 4. 2016 #2 in Teen fiction 22. 4. 2016

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

"Můj život je křehký jako motýl, bohužel není tak krásný a barevný. Je spíš jako můra, ta je přeci taky křehká, bezbarvá a pro většinu lidí ošklivá..." °°°°° Příběh prochází korekcí! Neopouštěj mě© Příběh je chráněný autorskými právy(©) 23.12.- #1 v Fan Fikce 4. 2.- #1 v Shawn Mendes [POZOR!!! Příběh může obsahovat vulgarismy a sexuální scény.]

Pokračování knihy Black as night ,,Tak řekni sakra něco!" ,,Miluju tě" Doufám, že se vám druhý díl bude líbit stejně jako ten první. 7.3.2016 14# Teen Fikce 11.3.2016 6# Teen Fikce 12.3. 2016 #4 Teen Fikce

Sandera má slabost pro Lukase Millera. Je to frajer ze stejného ročníku. Holky mění jako ponožky. A potom je tu ještě jeden hoch.. Daniel, který je kamarád Sandery. Jak tohle dopadne? A co se stane když se do příběhu připletou další kluci a totálně zamíchají kartami? 31.12.2015- 10# in Teen fikce 17.4.2016-5# in Teen fikce

Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''. ,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek mého života...'' Cover by @Raichia

#2. Ve fantasy (25.1o.2k16) Wendy, hrdinka příběhu, se svou nejlepší kamarádkou Sarah uteče z domu na statek svého kamaráda Lucase. Společně objeví tajemnou truhlu na půdě, která je přesune do jiného světa. Do země víl, vlkodlaků, hybridů a nebezpečných upírů. Co se bude dít? Kým se Wendy musí stát, aby ochránila své přátelé a vlastně celý tajemný svět před blížící se zkázou? Povede se jí to? Dostanou se zpátky na Lucasův statek nebo zůstanou v tajemném světě už napořád? Nejlepší umístění: #5. Ve fantasy (17.9.2016) #3. Ve fantasy (21.9.2016) #2. Ve fantasy (25.10.2016)

Svět je jiný než se zdá. Ani lepší, ani horší. Jen jiný. To zjistí i mladá Kristen, která se začala zničehonic měnit na vlka. Do té doby však o existenci vlkodlaků neměla ani ponětí. Co všechno jí otec zatajil a jak moc to ovlivní její život? Nastanou změny. Velké. # 3 v kategorii vlkodlaci - 30. 12. 2016 # 2 v kategorii vlkodlaci - 31. 12. 2016

,,Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle." Jmenuji se Katrin. Je mi 15 let a jsem hrozně stydlivá, citlivá a nesmělá. Nerada se seznamuji, ale rodiče se rozhodli, že se budeme stěhovat. Táta si našel novou práci ve městě a tak jsme museli. Do nové školy jsem se ani trochu netěšila a měla jsem důvod. Z nové školy se stala noční můra. Každý den probrečím, straší mě noční můry, bojím se zítřka a nechci tu být. Moji spolužáci mě nenávidí. Vím to, až moc dobře. Možná se to někdy změní a nebo taky ne. Všichni jsou proti mně a nevím, jestli se to změní a už je mi to jedno. Třeba svůj názor někdy změním, ale to by se musel stát zázrak a já na tak velká zázraky nevěřím. Jsem Lukáš a chodím do deváté třídy. Jsem jeden z nejoblíbenějších kluků na škole a nehodlám to změnit. Všechny holky mě chtějí, ale já o ně nestojím. Na naší škole jsou samé malé a namyšlené kačenky se kterými si chvíli hraju a pak mě přestanou zajímat. Ještě jsem s žádnou, ale ,,nechodil". Jen pozlobit a nechat být. Začala mě, ale zajímat ta nová holka. Vypadá jako snadný terč a stálo by za to jí něco provést. Přeci jen je nová a nezná mě, takže pro mě začíná nová hra. Jen by to chtělo vymyslet nějaký plán. Ale mám být na ní zlý od začátku, nebo si s ní mám hrát a pak jí odkopnout a být zlý až potom? Co když nevyjde ani jedno?