Hřbetem ruky jsem přejel po její chladné kůži, na což se následně otřásla. Dvěma prsty jsem jí uchopil za bradu a donutil jí tak nahlédnout do mých očí, kde se míhala světla projíždějících aut. Hrudník se jí zběsile zvedal a zmateně sebou cukala, což způsobilo, že se jí kůra stromu zařezávala do zad. Z předešlého pokusu o útěk jí docházely síly a já pociťoval bezmoc, kterou se marně snažila zamaskovat odhodlanými jiskrami ve svých modrých očích. Sama moc dobře věděla, že by se tomuto momentu nevyhnula a já bych jí i přes všechny snahy o maskování našel. „Co ode mě chceš?!" Zasmál jsem se nad její hloupostí a dál pokračoval v civění na strach, jenž putoval po celém jejím těle. „Ještě ti to nedošlo?" Optal jsem se pohrdavě a čekal na její odpověď. „Co by mi mělo dojít?" S úšklebkem jsem se nahnul k jejímu uchu a jemně po něm přejel polštářky svých rtů. „Že chci tebe..." *Upozornění! - Příběh může obsahovat vulgarizmy a násilí* __________________________________

Nechci ti nějak nahlas říct, že to co se stalo je tvá vina. Ale ano, kdyby sis toho chlapa domů nevzala, byla bych pořád ta holčička s úsměvem na tváři. To sis snad nevšimla jak se teď chovám? . Bože mami, myslela jsem si že ty si ta která mi má pomáhat. Kdyby ses nezbláznila a neměla svůj volejbalový tým, všímala by sis toho jak se ke mně chová. Mám už jen žiletku na mém zápěstí a tenhle dopis co jsem ti napsala na rozloučenou.

„Já vím. Vždycky je ze mě každá vedle." „Radši bych jedla po zbytek života voskovky a čuchala si k bratrovým propoceným ponožkám, než doučovat tebe." „..." „Co na mě tak čučíš, debile." cover: @Loniee-Dulce

„Chyběl jsem ti?" „..." „Ty mě ignoruješ?" „Ano, správně. Snažím se o to, ale ty na mě pořád mluvíš. A kam si mi to právě dal ruku?" „Na stehno?" „Chceš o tu ruku přijít?" ____ 2. díl Doučování debila cover: @Loniee-Dulce

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Cam:Zlato? Viky: Nemám, leda tak řetízek po babičce.... Cam:--__--

Nevíte, jak se něco máte naučit? Hodně rad, jak vaše učení bude efektivnější, snažší a zábavnější. Cover by Magda Erminson 1.10.2016 #38 v Populárně naučné 4.10.2016 #33 v Populárně naučné 6.10.2016 #24 v Populárně naučné 14.10.2016 #20 v Populárně naučné 26.10.2016 #12 v Populárně naučné 30.10.2016 #10 v Populárně naučné 9.11.2016 #9 v Populárně naučné 13.1.2017 #5 v Populárně naučné 13.2.2017 #4 v Populárně naučné 15.2.2017 #3 v Populárně naučné 26.2.2017 #2 v Populárně naučné 6.3.2017 #1 v Populárně naučné 10K 👀👓- 16.4.2017! =Thank youuuuu 😍😍😘 1K ⭐-16.4.2017!

Město plné bohatých řešících problémy typu, kam půjdou o víkendu na golf nebo do klubu, a stav oblíbenosti si určují podle stylu oblékání, počtu známých a množství peněz... Holka, která se sem před třemi roky přistěhovala s rodiči kvůli jejich změně místa v povolání... Holka, která je tak trochu rebel a vůbec na takové místo nezapadá... Holka, která vůbec nechápe tuhle životní úroveň a povrchní společnost, do které se dostala... Tento rok se však něco změní...Najde si totiž úhlavního nepřítele... Tenhle příběh bych nazvala jako takovou "lehce" nepromyšlenou oddechovku. Psalo se to skoro samo, i já sama si u toho vždycky tak nějak oddychla. Jde o velmi odpočinkové dílko, jehož děj je tak šíleně jednoduchý, že to i mě samotnou občas zaráží. :D Takže neočekávejte nic moc světového, ale snad vás to aspoň pobaví. :D A třeba si odpočinete stejně jako já v době, kdy jsem to psala. :) Jsem zvědavá na váš názor ;) Doufám, že si čtení užijete, a předem varuju před spoustou ale opravdu velkou spoustou vulgarismů, bez kterých by tohle prostě nešlo sestrojit :D

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce