Vzpomínáš? |short story|
Vzpomínáš si ještě vůbec? - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
Vzpomínáš si ještě vůbec? - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...
Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
Přesně za třicet minut spáchám sebevraždu. Tak zněla zpráva, kterou dostala Stephanie. První si myslela, že si z ní jen někdo dělá legraci, ale potom si řekla:,,A co když ne?" Proč? odepsala - - - - - Přesně za třicet minut spáchám sebevraždu. Tak zněla zpráva, kterou Kyle poslal na náhodné číslo v domnění, že ho ten...
❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019
Všechno, co měla se změnilo. V jednom okamžiku. V jednom momentě. V jedné sekundě. A já toho byl svědkem. [short story] Dokončeno 1. května 2016.
Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]
Ona bola takmer neviditeľná. On bol naoko dokonalý. No obaja boli výnimoční.
Za každou jeho větou bylo nějaké Ale...? *předem se omlouvám za všechny chyby a překliky* *short story* started - 17.4.2k16 finished - 13.5.2k16 Story by: strangeAngie Cover by: strangeAngie
Sedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové době se povídka umístila na tak úžasném místě? Děkuju vám. Vážně!)
Nikdo o ní nic nevěděl. Přesto se jí všichni se smáli, báli se jí, nenáviděli jí. Ale ona za to nemohla. Jen čekala na konec jejího utrpení, ať už jakýmkoliv způsobem... ©lriG_neilA 2017 ©Kassandra E. Quinseberry 2019
Chtěl jsem tě obejmout, ale už jsem nemohl started - 7.4.2k16 finished - 13.5.2k16 *short story* Story by: strangeAngie Cover by: barablaho
silný světla jemný barvy pro poezii světa rozplynuli se v nicotě následuj nás uvadlé květiny náš ráj tak už to sakra řekni! 'miluji tě, básníku' 18. srpna 2016 - #7 v poezie
Jsem přidám pár citátů ze života Klidne se podívejte a budu moc ráda za Votíky❤ A děkujuu moc za tolik shlédnutí❤ udělali jste mi obrovskou radost❤jste úžasní!💕
Žil jsem s Tebou v pokoji a Ty jsi o tom neměla ani tušení. Prožíval jsem s Tebou nejhorší okamžiky Tvého života, ale Ty jsi měla pocit, že jsi v tom úplně sama. Plakala jsi proto. To jsi ale nemohla tušit, že já plakal celou tu dobu s Tebou. [Max. 60 slov v kapitole]
Každý den se utápím ve smutku. Nikdo neví jak se cítím. Nikdo neví čím procházím. A pak jsi tu ty. Chlapec s černými vlasy a modrými oči. Každý den chodíš do školy pozdě. Tvé zápěstí je pořezané jako to moje. Snažíš se to zamaskovat mikinou jako já. Usmíváš se na všechny tak, jak to dělám také já. Jediný rozdíl m...
Víš, že to slova nezpraví, že nic nebude v pořádku, že nic nezmůžeš. Sebevražda? To má být nutné řešení? Provaz, jed, žiletka, skok, ...poslední výběr. Dopis na rozloučenou a... spi. Prostě spi. Voláš mě?
Být zamilovaný je krásné. Když je láska opětovaná, je to ještě krásnější. A i když není, je to krásné. Někdy totiž spadnete do lásky s fanynkou. Ukončeno: 21.2.2017 06.02.2017- #70 !! v TeenFikci❤❤❤ 28.03.2019- #12 ve Fangirl! 28.03.2019- #146 v Short story 27.04.2019- #849 v láska! Úžasný cover: @_KeXa_ :3