Amy je normální 16ti letá holka, která chodí na střední... Co se však stane, když se takzvaný "průserář" Matty začne kolem Amy víc a víc motat ? ... Může to dopadnout dobře ? .. Amy není žádná šprtka, má trošku rebelský styl, a občas nějaký ten průšvih ...

,,Ne, nejsem stalkerka!" ,,Ale jsi." odpoví mi moje kamarádka Eleanor. ,,Jsi do něj až takový blázen, že víš, kdy mu končí kroužek, kdy chodí domu a nebo, co je jeho oblíbené jídlo." ,,Ale to je normální, že jeho holka ví, co má rád a kde je." řeknu na obranu. ,,Ty nejsi jeho holka, vždyť ani neví že existuješ!" ------------------ Cover patří užasné _Winnnie_ ❤❤ - 1. Část - 35 Kapitol - - 2. Část - 23 Kapitol - - Prolog + Epilog + BONUS -

Stephan: Nejsi nějaká drzá? Kathrin: Někdo tomu říká drzost, já sarkasmus. Stephan: Drzý holky miluju Kathrin: Tak to abych s tím rychle přestala... ---------- Covery by: Werunka32

Začalo to zprávou... Neznámé číslo: Mami už jsem doma. Devil: Je fajn že už jsi doma, ale já nejsem tvoje matka. Neznámé číslo: A kdo jsi? Příběh ve kterém se dívce kvůli pár písmenům změní život. #7 v kategorii Teen Fikce - 5.8. 2o17 #5 v kategorii Teen Fikce - 6.8. 2o17 #4 v kategorii Teen Fikce - 7.8. 2o17 #1 v kategorii Teen Fikce - 27.8. 2o17 #2 v kategorii Teen Fikce - 28.8. 2o17 - 25.9. 2o17 #3 v kategorii Teen Fikce - 19.2. 2o18

„Proč se mě bojíš?" „Tvůj táta je vrah." „Ale já nejsem můj táta." Možná, že šance milovat a odpouštět jsou na náš život až příliš nepravděpodobné. Ale někdy je osud nevyzpytatelný a láska nedává na výběr. -------------------------------------------------- #7 - Povídka - 21.2.2o17 #9 - Povídka - 19.2.2o17 #14 - Povídka - 15.2.2o17 #16 - Povídka - 14.2.2o17 #17 - Povídka - 7.2.2o17 #25 - Povídka - 4.2.2o17 #30 - Povídka - 28.1.2o17 #39 - Povídka - 27.1.2o17 #48 - Povídka - 26.1.2o17 #52 - Povídka - 25.1.2o17 #59 - Povídka - 24.1.2o17 #75 - Povídka - 23.1.2o17 story: ©_lilai_ cover: @JulieBeranov 8.1.2o17 - 27.2.2o17

Vychází jako kniha! Má matka vyměňuje partnery jako ponožky. Nevadilo mi to, protože mě do toho nezatahovala a nechala mě žít, jak jsem chtěla. Jenže potom si našla pana Huntera a najednou se vše změnilo. Musela jsem se k němu nastěhovat a začít společně bydlet s jeho pěti dětmi. Jak jen mohu přežít mezi kluky? A co když si jednoho připustím k tělu víc, než jsem chtěla? A jak moc se můj život změní u Hunterových? Budu potom stále stejná?

Musím použít slova Hazel Grace z HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY: Zamilovala jsem se, jako když usínáme: Pomalu a pak najednou úplně. 15 let nejlepší kamarádi a ono se to musí posrat tím, že se do něj zamiluju?! Když líbá Gabi, když se s ní drží za ruku, objímá ji. A já prostě žárlím. / Příběh obsahuje sexuální scény a vulgarismy/

Jemu vždy pomohla, ale on jí ne. Jedna věta = Jedna kapitola

Váš asi tatínek zapomněl, že nejsem nějaká hej ty. Tak měl by vylézt za mnou, když chce se mnou mluvit, ale on je chudáček, bojí se výšek. Takže na tomhle základě to váš tatínek bohužel nebude. Nemůžu mít děti s někým, kdo se bojí výšek, a je drzý, a myslí, že z něho budu úplně paf, ale to se chlapeček přepočítal.

Brí má odjakživa problémy. Nikdy neměla tu vysněnou rodinu, kterou chtěla, ta její měla od toho daleko. Rodiče se zajímali jen o svoji kariéru. Co na ni vymysleli teď, bylo už silné sousto. Rozhodli se odstěhovat do jiného města. Brí musela odejít a nechat tam svoje kamarády. V nové škole se jí vůbec nelíbí, jeden kluk si dělá ze všech srandu, Brí ho nenávidí. Co se stane, když potká rebela ze školy na setkání duševně nemocných teenagerů?