Oba mají pestrou minulost. Oba už nechcou zažít tu bolest. Oba toho mají dost společného. Oba se nesnášejí. Nadávky a naschvály jsou jejich každodenní rutinou. Co se stane, když spolu budou muset dělat dva měsíce na společném projektu? První díl. 18.1.2018 11# v kategorii romance❤ 30.1.2018 8# v kategorii romance ❤ 1.2.2018 4# v kategorii romance ❤ 9.2.2018 3# v kategorii romance ❤ 6.5.2018 2# v kategorii romance ❤ [Upozornění:] V příběhu se objevují vulgarismy a sexuální scénky.

Ona sa bojí kvôli jednému menu chodiť do školy. :[ high school au, kdrama, Taehyung] ; [picked as one of the best fanfiction on Wattys2016 - The Fiction Awards. ] __ __ From original: Mr Arrogant || kth. >> book 1 (#Wattys2016) By: wtkfics

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

"Když láska hory přenáší." Každý je na jiném kontinentu a v jiném časovém pásmu. Co mají společné je vášeň pro práci, kterou dělají. On je k-pop idol, ona hvězda Britské pop music. Co když se najdou a zamilujou? Co s tím svět udělá? Sláva přináší mnoho, ale mnoho také bere. Otázkou je, co je kdo ochotný obětovat.

Hope je dítě osudu, tedy spíše dítě, které přežilo díky dvěma bohům z různých pantheonů, kteří porušili pravidla samotného velkého Dia a zachránili malou holčičku před jistou smrtí. Ta se tak dostává do římského pantheonu, kde vyrůstá, seznamuje se s ostatními bohy a některé si oblibuje možná víc, než by bylo vhodné. Jak roste, její opatrovníci dospějí k závěru, že bude navštěvovat školu pro polobohy - jsou totiž přesvědčení, že Hope není žádná obyčejná dívka, ale polobohyně. Jen si nejsou úplně jisti, čí je to vlastně dcera. Hope se honí hlavou podobné otázky, ovšem její hlavní starosti se točí převážně okolo toho, jak zapadnout mezi polobohy, když sama nedisponuje nějakými speciálními schopnostmi. A že to vážně není jednoduché. Jediní, kdo ji drží nad vodou, je pár mladých bohů, kteří se okolo ní motají a tak trochu jí pletou hlavu. S postupem času se rozhoduje všemu přijít na kloub, zjistit odpovědi na spoustu otázek. To ovšem netuší, do čeho všeho se tak zaplete... Cover by: KatieAlretha alias Káťa :) https://www.wattpad.com/user/KatieAlretha Best rating: #4 v kategorii fantasy (26.7.2017) #5 v kategorii fantasy (5.8.2017) #9 v kategorii fantasy (18.7.2017) #10 v kategorii Fantasy (4.6.2017) #15 v kategorii Fantasy (31.5.2017)

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''. ,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek mého života...'' Cover by @Raichia

Jmenuje se Hannah Breaková a zná jí celé město jako největší smolařku. Čeho se dotkne, to se s největší pravděpodobností rozbije. Zlomené kosti a rozbité sklo jsou u ní téměř zvykem. Nedokáže jí nic dalšího překvapit. Teda to si myslela jen do té doby než se objevil Alex. Mladík, odhodlaný přesvědčit Hannu o jejím štěstí.

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)