Do 3 let jsem žila s otcem, který mě týral. Později mě začínají týrat jiní lidé. Tento příběh, je podle skutečných událostí. Je to můj život zobrazený v pár větách.

Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Williamovy zápisy 1991 / Československo - ,,Neustále mě oslovoval 'rybičko'." ,,Musím se přiznat, že mě hodně lákalo s ním odejít, což by znamenalo zažít po dlouhý době nějakou změnu a odvázat se. Po chvíli přemýšlení jsem na jeho nabídku kývl a pokoušel se zůstat v klidu - byl jsem nehorázně nervózní z jeho nepředvídatelnýho chování, ovšem nemůžu na 100% říct, že on věděl, co dělat v mojí přítomnosti. Často byl hodně zmatenej a bylo vidět, jak si promýšlí každý slovo. Zřejmě to jsem na něm dočista miloval." Psáno nespisovně a v první osobě.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Nedokázala jsem mu odpovědět. Stála jsem tam jak přikovaná, po břicho ve vodě a jen jsem skenovala jeho obličej, dokud se mé oči nestřetly s těmi jeho. Najednou to pro mě bylo takové deja vu, které se stalo před několika desítkami minutami, několik desítek metrů od místa, na kterém jsme stáli teď. On zkoumal city v mých očích stejně tak, jako jsem to viděla já. Měl v nich nervozitu, nejistotu, ale i něco daleko jiného. Něco, čím jsem si ale nebyla tak docela jistá. - K

Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

Všichni si myslí, že život je lehký když jste bohatí, ale zdání klame. Láska je slepá a proto si často vybíráme nesprávné osoby. Mám přítele, posuďte sami, jestli je ten pravý. Co se ale stane, když přijde někdo docela jiný a od jinud? Do Kalifornie z NewYorku to trvá 8 hodin. Dokáže tedy láska překonat tisíce kilometrů a dá dvě srdce dohromady!? *příběh prochází menší rekonstrukcí* © - Zápiskyjednýholky -

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!