"Pamatuju si přesně tu chvíli, kdy mi do emailu došlo varování. To silně známé pípnutí - přesně takové, jaké jste slýchali na stařičkých konzolích - Atari, Taito, Nintedo a Sega, když jste vzali nějaký bod nebo zabili nepřítele. Pamatuju si přesně to, v kolik hodin a kdy mi to došlo. 16:20 hodin středoevropského času 1.1.2017. Symbolické datum. Pamatuju si přesně to, jak email vypadal, komu byl adresován a jak mě oslovovali. Ten email se stal rázem nejsledovanějším dokumentem všech dob. Dostali ho všichni hráči, podnikatelé, obchodníci, lovci a kouzelníci počínaje Tokiem a konče Vladivostokem. Netrvalo dlouho a všechny zpravodajské servery byly zaplněny tou nešťastnou zprávou." * #14 Sci-Fi 19.03.2017 #10 Sci-fi 21.03.2017 #8 Sci-fi 23.03.2017 #5 Sci-fi 02.04.2017

VYMYŠLENÝ!

rozděleni smrtí....

Svého psychiatra zbožňoval. Pan doktor byl vždy milý, dobře mu poradil a rád kdykoliv pomohl. Svého doktora měl rád, snad ho i určitým originálním způsobem miloval a bezmezně mu věřil. Tedy až do chvíle než se po jednom sezení probudil v temnotě... ------------------------------------------------------------- "Netušil, jak dlouho zíral do černoty před ním, vlastně mu to bylo vcelku jedno. Jediné, na co se mohl soustředit byla jen únava a chlad prolézající jeho tělem až k morku kostí. Byla mu zima. Taková strašná zima. " ---------------------------------------------------------------- *Kapitoly prochází postupným betareadingem* ----------------------------------------------------------------- 28.1.2017 - #18 in Mystery/Thriller 16. 3. 2017 - #17 in Mystery/ Thriller 17.3. 2017 - #13 in Mystery/Thriller 18.3. 2017 - #4 in Mystery/Thriller

Jaké by to bylo, kdyby vám skončil úmorný den ve škole, vy byste nasedli do vlaku, který by vás měl odvézt domů, ale vlak by nedojel? Mašina by zastavila uprostřed ničeho a v černočerné tmě byste neviděli ani na okolní lesy. Jediné, co by probudilo vaši pozornost, by byla baterka průvodčího či řidiče, který vystoupil z vlaku a vykročil do lesů. Zůstat ve vlaku či vystoupit? Já se rozhodla jasně. A mé rozhodnutí mělo katastrofální následky. Dostala jsem se do své nejhorší noční můry, ze které se nelze probrat. Nebo se mýlím? Jména živých osob, se kterými se znám, byla pozměněna z důvodů každému známých. Jednoduše by mě kuchli, kdyby to zjistili. Poslední varování! Příběh nelze brát vážně, vše je nehezky zparodizováno a pokud v sobě nemáte ani špetku smyslu pro můj humor, tak se tomuto veledílu raději vyhněte gigantickým obloukem! Byli jste varováni! Za cover mohu poděkovat Lyadell!

Andrea je obyčajné dievča, pokiaľ sa jej nezačnú po nociach diať čudné nevysvetliteľné javy. Začne to snami, zvláštnym správaním mladšieho brata, tieňov, čudných zvukov či nebodaj pohybom predmetov. Nestačí, že má problémy v škole, ale musí riešiť aj niečo nevyspytateľné. Najhoršie bude pre ňu, keď zistí, že jediný kto by jej mohol pomôcť je spolužiak, ktorý jej zo života v škole robí peklo. *Mery*

Ona ho měla ráda, on ji miloval. On jí lhal a ona mu věřila. Inspirováno vzpomínkami Severuse Snapea. • Doporučení: „Na ship Snily som ešte nevidela príbehy tohoto typu. Klobúk dole, po dlhšom čase niečo originálne!" - Kiichigo (KiichigoAndIchigo), 4. března 2017 „Tento příběh hodnotím velmi kladně. Je to jedna z mála fanfikcí, do které jsem se opravdu začetla. Nádherně napsané." - Zlatunkaa, 6. března 2017 • Ostatní: První část vydaná: 13. 2. 2017 Poslední část vydaná: 13. 7. 2017 Počet slov: - Nejlepší umístění: #39 ve fanfikci Cover: sabik00812

Aký by mala Laura Levett život, keby sa pred vyše pätnástimi rokmi neodsťahovala do Londýna? Zostala by v odľahlej dedinke na juhu Francúzska a žila by šťastný, hoci skromný život so svojimi najbližšími? To sa už nikdy nedozvieme. Dnes je z nej úspešná právnička, ktorej v živote nič nechýba. Nič okrem šťastia a lásky, ktorá je podľa nej zbytočná. Okolnosti ju ale prinútia vrátiť sa na miesto, kde zanechala svoj život i dušu, hoci sa zaprisahala, že sa tam už nikdy nevráti. Zostane ženou s kamenným srdcom bež štipky citu? Dokáže ju pohľad na ľudí a miesta, na ktorých jej kedysi tak záležalo obmäkčiť? Ostal v nej ešte kúsok lásky a nádeje? ❤ Best rating: #100 (11.2. 2017) #64 (2.3. 2017) | © All rights reserved | Yowani | short romance | január - marec 2017 |

Psal jsem jí každý den dopisy na zmuchlaný papír politý kafem. Miloval jsem její jemný hlas šeptající mé jméno i její upřímný úsměv, jenž patřil jen mně.