Neměl jsi otevirat dveře.

Po škole chodím s úsměvem na tváři, oni ale netuší co můj úsměv skrývá. Doma chodím, jako tělo bez duše. Čekám jen, kde přistane další rána. Horké slzy jsou mým každodenním chlebem. Nikdo se nikdy nedozví co je za mým úsměvem, ale pokud ano, můj život skončí lusknutím jeho prstů.

Parker Black. Lydia Lorenz. Jeden krůček mezi láskou a nenávistí. #1 in teenfikce - 20. 04. 2017 #3 in teenfikce - 04. 03. 2017 original story: _levya_

Vždycky byl neznámý. Objevil se jen jeden den v roce a pak jako by se po něm slehla zem. Nikdy mu Anne neviděla do očí, protože je vždy zakrývaly sluneční brýle. Pět let ho pozoruje a snaží se o něm zjistit víc. Nikdy se na něj neodvážila promluvit. Vydrží to ale navždy nechat jen takhle? ©2016-2017