fallenredhead
- Reads 2,759
- Votes 230
- Parts 4
Mé probuzení z kómatu nikdo nečekal.
Když mě před několika měsíci srazilo auto, myslela jsem si, že bude se mnou konec. Prosila jsem boha, aby mě doprovodil na lepší místo - smiřila jsem se se smrtí, ale on mě nechal žít.
Pár týdnů potom, co jsem se probrala, jsem poznala, že se mnou není něco v pořádku. Začala jsem mít noční můry a cítila se neúplná a rodiče mi nemohli nijak pomoct. Prosila jsem je, aby mě pustili zpátky do školy, tvrdila jsem jim, že mi to pomůže a tak se vracím zpátky na místo, kde jsem málem přišla o život.
A pak jsem na něj narazila hned první den. Damien je arogantní, naladový a já mám pořád tušení, že ho odněkud znám. Přijde mi tak povědomý, ale jakoby se má část mysle nemohla rovzpomenout.
A přesto všechno v jeho očích vidím, že on mě poznává. Zná mě moc dobře, aniž by si to sám uvědomoval.