Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Mina Gilbertová si chce během svého posledního roku na střední škole našetřit na studium na univerzitě. Ačkoliv v ní láska k dětem nijak nevykvetla, nezbývá jí nic jiného, než si přivydělávat jejich hlídáním. To jí přivede do domu Chambersových, kde kromě pětiletého Chucka žije i devatenáctiletý Ethan. Mina se musí vypořádat nejen s uličnickým předškolákem, ale i věčně sarkastickým Ethanem, kterého také vnímá jako chodící klišé. Problémový introvertní maturant, kterého nezajímá nic jiného než on sám. Jenže co když ho Mina začne vídat i na chodbách školy, kde studuje? A co se skrývá pod obvykle vážnou maskou Ethana?

,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️

„To, že jsem opilá, neznamená, že se nechám od tebe osahávat." „Tak nic, ale aspoň jsem to zkusil." „Zkusíš to ještě jednou..." „Co uděláš? Pozvracíš mě?" „Ne...přetáhnu tě koštětem." „Dobře, dobře, nechám toho." ___ Tohle je třetí díl mé short story. cover: @Loniee-Dulce

„Chyběl jsem ti?" „..." „Ty mě ignoruješ?" „Ano, správně. Snažím se o to, ale ty na mě pořád mluvíš. A kam si mi to právě dal ruku?" „Na stehno?" „Chceš o tu ruku přijít?" ____ 2. díl Doučování debila cover: @Loniee-Dulce

„Já vím. Vždycky je ze mě každá vedle." „Radši bych jedla po zbytek života voskovky a čuchala si k bratrovým propoceným ponožkám, než doučovat tebe." „..." „Co na mě tak čučíš, debile." cover: @Loniee-Dulce

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)