Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018

"Odpusť mi, anděli, zhřešil jsem." Vázané pokračování povídky Curls. Temnější. Snad procítěnější. Plné vzpomínek.

Ten vztah by se dal popsat jedním slovem: vytrvalost. Když po někom toužíte tak moc, že jste ochotni čekat i věčnost. Potkal jsem duši, kterou jsem hledal celý dosavadní život. Ale našel jsem ji pozdě.

*Sequel k "Jsem tvá budoucnost", spousta lidí tohle čte jako první, ale tohle je druhý díl.* Jako každý, i já měl něco, na čem mi záleželo víc než na čemkoliv jiném. A najednou to bylo pryč. Bolestivě ukradeno. Zůstala jen hluboká propast v duši. Jenže vše se dá naplnit. V tomto případě další změnou a brutální pomstou. Pokud si James myslel, že jsem byl zvířetem, neměl tušení, co později sám stvořil...

Temný román. Dostal jsem šanci na nový život. Mám v podstatě vše, na co si člověk může vzpomenout. A co nemám, to si zařídím. Ale přeci jen v mém životě něco chybí. Něco postrádám. Ne lásku, ani žádné další přízemní lidské věci, řekl bych. Upřímně, lidé mě odpuzují. Jejich optimistické mysli, které považují za zázrak životy, v nichž se jim nic nedaří, jsou k smíchu. Vždyť jsou zbyteční, slunce bez nich další ráno vyjde, gravitace bude působit dál. Pohrdám jimi. Jedno jim ale vzít nemůžu. Baví mě. Kdyz ne dlouhodobě, tak alespoň těch pár minut, co spolu strávíme. Vždy mi to dá něco jiného, vždy mě to vytrhne ze stagnace. Teď jen najít to, co postrádám... // Prošlo betací od @Juditha_Gladys :)... Později bude procházet autorskou betou, to bude větší rachot. //

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách? Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " Tištěnou verzi knihy pomáhali opravovat a betovat: @RickPoisonClone @SeragakiSteisy @ArtiiS @Emvaal @MrsGrayy @RaSoKim (Opravy nejsou zaneseny v této WP verzi.) Informace o tištěné knize můžete najít např. zde, ale i v dalších (novějších) příspěvcích stránky: https://www.facebook.com/AndrewRauthor/posts/2163089210605134?__tn__=K-R

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Mladý Eren vede klasický život středoškoláka - poflakuje se po venku, snaží se nepropadat, má přítelkyni a vůbec si žije běžným životem. Tedy až na jednu věc, a sice že žije sám. Když mu bylo 10 let, ztratil svou matku, která byla náhodně zavražděna pouličním zlodějem, když si večer odskočila do obchodu a zloděje policie nedopadla. Otec zmizel čtyři roky nato a už se nevrátil; příbuzné nemá žádné a stará se o sebe sám. Se svou situací se plně smířil a snaží se odhodlaně razit si cestu proti osudu. Jenže se vyskytne překážka větší než očekával, ale s ní i jistý muž, který ho začne nevědomky vést tou správnou cestou. A samozřejmě Dante. Fandom: Shingeki no Kyojin Paring: RiRen SLAHS (fluff) a vedlejší páry Varování: LGBT, NENÍ 18+ Odkaz na PDF soubor ke stažení: http://uloz.to/xNuSrNKe/i-ve-found-a-way-to-get-lost-in-you-pdf