Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Myslel jsem na tebe v noci, když jsem tupě pozoroval měsíc. Myslel jsem na tebe přes den, kdy nás osvětlovalo slunce. Myslel jsem na tebe od té doby, co jsem uviděl tvé vlasy.

Zhaslo světlo. Co se to děje? Měla jsem neblahé tušení... Něco mi tu nesedělo. Pomalu jsem nakračovala potemnělou chodbou a snažila se dostat co nejdříve do svého pokoje. Jsem doma sama... Dost. A náhle zapraskala někde za mnou podlaha. Prudce se otočím. V ten moment se mi zastavilo srdce a po zádech mi přeběhl ledový chlad. Na druhé straně chodby stojí temná postava. Do háje. Orosil mě ledový pot. Nestůj tu jako tvrdý Y a uteč! Vyjekla jsem a ihned jsem se dala na úprk. Proč znovu já? Sakra, zase já! Běžela jsem ke vchodovým dveřím. Třeba uteču... Zamčeno. ,, Ne! " vykřiknu a cloumám s klikou od zamčených dveří. Do očí se mi dostaly slzy zoufalství. Někdo mne ze zadu chytl. Trhlala jsem sebou, ale na jednu chvíli jsem ztuhla. Útočník toho využil a do krku se mi zanořila jehla. Ne! Do nosu mě uhodí příjemná vůně kolínské. Tu znám... Útočník stlačil píst a neznámá látka byla vpravena do mého těla. Sakra. Za malý okamžik, při němž jsem se snažila ze všech sil vysmýknout ze sevření; bezúspěšně, jsem začínala cítit přicházející otupělost. Zase? Tentokrát mě už někdo opravdu zabije... Neznámý, který mi vpíchl jehlu do krku, povolil sevření. Držel mě pevně, ale přitom jemně. Jako by mi nechtěl ublížit... Absurdní. Těsně předtím, než jsem upadla do černočerné tmy, jsem ucítila, jak si mě neznámý bere do náruče a šeptá mi něžně do ucha... ,, Beth... Konečně. Tentokrát mi už neutečeš. Bude to jako za starých časů... Budeš moje, lásko" ~~~ Předem se omlouvám za chyby v příběhu... ... V průběhu budu opravovat ty děsy (první kapitoly)... Eh, taky i ten zbytek😅 Děkuju, že jste byli tak odvážní a dočetli to až sem! ✨ Vaše ⭐Lovely-Wind⭐ ~~~ Nejlepší umístění: 🔥 #18 - ROMANCE #13 - ROMANCE #8 - RONANCE #7 - ROMANCE

Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)