,, Egy név, mi sír, egy név, mi fáj... ő volt egykor mindenem. félek, újra rám talál, rám ront forrón, hirtelen sose szabadulok tőle, érzem egy név, mi újra megroppant, föltámad a héjanász a józan ész megint cserben hagy egy orkán újból megtépáz sose szabadulok tőle, érzem "

Sziasztok! Mindenképpen szerettem volna ide visszatérni, most ilyen formában. Különféle helyzetek lesznek és azokra a helyzetekre 5 - 6 karakternek a rövidebb vagy hosszabb reakciója. Ahogy sikerül. Kérni lehet bátran. Szituációt és karaktereket is. Nem tudom milyen gyakran hozok új részt, de igyekezni fogok. Fontos! Olyanokból kérhettek amiket láttam vagy ismerek. Eléggé fontos ez, mert olyanról nem igazán tudok írni, amiket nem ismerek. • Rómeó és Júlia • Szentivájnéji álom • Nine • Mozart • Rebecca • Tesla • Sybill • Chicagoi hercegnő • Lili bárónő • Puskás, a musical • Padlás • Isten pénze • Lady Budapest/Utazás • Elfújta a szél • Anna Keranina • Virágot Algernonnak • A Pendragon - legenda • Szépség és a Szörnyeteg • Elisabeth musical • West side story • Az Ég tartja a Földet • A lepkegyűjtő • István a király • A Notre Damei toronyőr • A Pál utcai fiúk • Jekyll és Hyde Ez a lista még bármikor bővűlhet.

Když jsem byl menší, asi tak pět let zpátky, dost jsem se zajímal o staré věci...

Kniha bude pojednávat o poslední carské rodině v Rusku. Vše je vyprávěno z pohledu druhé carovy dcery Tatiany, pravděpodobně nejkrásnější ze čtyř děvčat, která stejně jako celá její rodina byla zavražděna 17. července 1918 v Ipatěvově domě bolševiky. Děj se opírá o historii, ale v detailech bude čirou fikcí.

Bradavice-Anglie,Kruval-Bulharsko,Krásnohůlky-Francie,ale co Česká republika? Odpradávna existovali kouzelnící a čarodějky,pro ně byly vybudovány školy.Přesně tak to je i u nás.Na Moravě v zapomenuté vesničce je schovaná česká škola čar a kouzel.Nevěříte?Přesvěčte se v mém příběhu! Příběh je z pohledu Elišky Suré,mladé čarodějky z čistokrevné rodiny kouzelníků,jenž právě čeká na svůj dopis.

Kouzla, kouzla, kouzla. Kdo by je nechtěl znát?

Toto je deník Ginny Weasleyové a pokud nejsi jeho majitelka, nebo někdo komu ho půjčila, měl bys dát pracky pryč! Deník Ginny začala psát v létě před nástupem do prvního ročníku školy čar a kouzel v Bradavicích.

Představte si život v tichu. Představte si, že musíte téměř šeptat, že na ulicích neslyšíte výskající děti. Že když budete příliš hluční, tak vás čeká trest smrti. Miriam, její rodina a další stovky lidí v takovém městě žijí. Uslyší někdy řádný, surový hluk, jak ho známe my, nebo zůstanou 'hluší'? Zvu vás na návštěvu do Kailomu - města bez zvuku. „Slyšel jsem, že některé matky dusí svoje děti, aby byly zticha. Je to pravda?" zeptal se. Dívka přikývla. Jakoby nepřítomně poté dodala: „Je to pro jejich vlastní dobro. Kdyby nepřestala křičet, přišly by o život nejen novorozeňata, ale celé jejich rodiny. Naše město je... tichý, soukromý, nepochopený svět." „Ale... ale to je..." odmlčel se, hledajíc správný výraz popisující jeho pocity, „nelidské." „To je život. Zvykneš si na to. Nebo ne. Stejně s tím nic neuděláš," odpovědělo děvče a přitisklo si prst na rty v jednoznačnému gestu. Stáli v lese na kraji města, vzájemně si hleděli do očí a jediný zvuk, který bylo slyšet široko daleko byl lehký, šepotavý šum jarního listí.

Ten den svítilo slunce. Po vydlážděném chodníku, v dlouhé sukni pod kolena a v krásných nových botách na podpatku kráčela s aktovkou v ruce dívka. Pomalu šla směrem k budově gymnázia, kde měla nastoupit do prvního ročníku. Byla nadšená a trochu nervózní zároveň, ze všeho nového a neobjeveného, co ji mělo teprve čekat. Nevypadala jako ta, která by se zjevovala chlapcům ve snech, vypadala obyčejně, možná až tak moc, že ji to dělalo čímsi zajímavou. Její tmavé krátké kudrnaté vlasy měla po většinu času svázané mašlí, bílou košili pečlivě zapnutou a krásně nažehlenou, zastrčenou do hnědé sukně. Jmenovala se Noa. Noa Kaanová. A byla židovka, která vůbec nevěděla o tom, co všechno ji v životě čeká. --- Všechny okolnosti, letopočty či události jsou pravdivé nebo aspoň přibližné. Postavy v příběhu jsou vymyšleny, mnohdy však založeny na reálných lidech, jež je možno dohledat. Informace o událostech mám ze zdrojů, jež budou doloženy v poslední části po skončení příběhu. --- Fotka vpravo na náhledu je vlastnictvím mé prababičky a mého pradědečka, je to jejich jediná svatební fotka z celého, tak významného dne. Pro vzhledovou podobnost s mými smyšlenými hlavními hrdiny jsem se rozhodla ji zde zařadit. A babičce a dědovi snad jen posílám velké díky a spoustu lásky za to, co vše pro mě v životě udělali.