„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

Se Sofií se nyní skoro nikdo nebaví a ona se stane ještě víc posedlá anorexií. Mimo to stále doznívají její pocity z rozchodu s Jurou a problémů, které díky tomu měla se Zuzanou. Aby neměla starostí málo, do třídy přijde nový, velice zajímavý kluk. Co bude jeho přítomnost pro Sofii znamenat? Zjistí jeho tajemství? Poznejte příběh dívky, která ačkoliv působí namyšleně, má také city a důvod proto, proč se chová, jak se chová. • Doporučení: „Tohle je jeden z těch nejzajímavějších příběhů o anorexii vůbec. Nejvíc se mi ale stejně líbilo to originální zakončení." - xXAdelisXx, 10. 2. 2018 • Upozornění: Tento příběh je takovým pokračováním mé knihy Tlustý deníček. Nicméně jde číst i samostatně, takže pokud jste nečetli Tlustý deníček, nevadí to. • První část vydaná: 13. 10. 2017 Poslední část vydaná: 25. 10. 2017 Počet slov: - Nejlepší umístění: #9 v teenfikci

Možná jsem ztracený. Ale zato jsem volný.

!DOKONČENO! Do svých pěti let týraná vlastním otcem. Pak chlápek co mi byl od pohledu odporný. Jestli si tohle čteš tak jsi vážně bůh❤️

Jimin je šikanovaný někým koho miluje. Po nějaké době se stane Jiminovým bratrem.

Nevím, jak k tomu došlo, ale můj příběh zmizel. Mám ho sice v knihovně, ale když ho hledám na hlavní stránce, neexistuje. Proto jsem se rozhodla ho publikovat znovu, protože pro mě hodně znamená. ● ● ● Chtěla být hubená, krásná. Dokonalá. Jenže to zašlo příliš daleko. A ona náhle nevěděla jak přestat. Ona jí nenechala.

Jmenuji se Sarah a je mi 15 let. Každý se mi směje kvůli vzhledu. Jsem trošku při těle a každý druhý se mi posmívá a nadává mi. Já už dál nemůžu a proto se rozhodnu, že zhubnu. Ale to ještě nevím, že je to taková makačka. Všem děkuji za přečtení tohoto příběhu. PS: Příběh neberte vážně a určitě se podle něho neřiďte. Anorexie je vážná nemoc!!

Příběh o tom, jak daleko může hon za dokonalostí dojít.

Asi každý zná ten pocit když chtěl skončit,neprobudit se,zapomenout. Zapomenout je z toho všeho asi nejtěžší. Každý si prošel něčím,co ho v životě změnilo.Někoho míň a někomu to překopalo vše,co si ty dlouhé roky budoval... #1 v kategorii poezie(14.12 2016)

Víš, že to slova nezpraví, že nic nebude v pořádku, že nic nezmůžeš. Sebevražda? To má být nutné řešení? Provaz, jed, žiletka, skok, ...poslední výběr. Dopis na rozloučenou a... spi. Prostě spi. Voláš mě?