Jednou stejně příjde konec... *** ©Mad_Demoiselle 2017

Černý kříženec jménem Orthos - kdysi žijící ve starověkém městě Pompeje; vzpomíná na období několika krátkých let před výbuchem legendární sopky Vesuv, jenž mu přinesla smrt. Stále stojí na stráží a hlídá dům svého pána, který se už nikdy nevrátí, aby jej pochválil. A proto, pokud budete tímhle městem procházet, nezapomeňte, že nápis ~ CAVE CANEM ~ platí stále, protože psi jsou věrní až do záhrobí....

Opustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké části

Všimli jste si jak se Wattpad mění každým dnem k horšímu? all rights reserved @ originalnijmeno123 ve spolupráci s @ Specko_07 /i tvůj názor je důležitej/

Serial a komiks TWD určitě zná každý fanoušek zombie. Jestli ,, Ne.?" Tak se jdi hned na něj kouknout.! A chceš se dozvědět více o porovnání komiksu se seriálem nebo fakt o komiksu.? Tak si to koukej přečíst.!

Řekla si, že po tom co zažila, už nikdy nepromluví. Chce jenom ticho. Žádný hluk. Jen ticho po kterém tak dlouho toužila. A měla ho. Dokud nepřišel on. Pak chtěla mluvit. Chtěla zpívat. Chtěla křičet. Chtěla všechno. Chtěla jeho. #3 v Povídka (1.2. 2016)

První krok k úspěchu je nebýt kluk.

Soubor povídek z mé hlavy. Někdy k zamyšlení a někdy jen tak k odpočinku. Smutek, láska, štěstí i neštěstí, to vše ukrývá život, ale je toho mnohem víc. *Muž, co učil ptáky létat *Houpy, houp

Každou sobotu seděl v kavárně. u stolu úplně v zadu s dvěmi židlemi. S vanilkovou čokoládou a čokoládovou sušenkou. Knihou, kterou si bral vždy,i když ji už musel mít přečtenou. V černých džínách a červené košili. S tajemně modrýma očima. Nikdy jsem ho neoslovila. jen jsem koukala na kluka z kavárny.

O naději a lásce, které ani ve válce neumírají. Píše se rok 1941 a světem otřásá druhá světová válka. Čtyři mladí přátelé, Zuzana, Klára, Felix a Petr, jsou nuceni vyrovnat se s těžkostmi a utrpením, které válka přináší. Musí se naučit jednat dospěle, ač jsou teprve dětmi. Pomalu poznávají, že svět není jen černobílý a každá mince má dvě strany. Dokážou v této kruté době přežít a zůstat sami sebou? A je vůbec možné, aby vás válka nezměnila? Šestadvacátého září si slíbili, že po válce se opět setkají. Budou schopni slib dodržet? „Dokud na světě bude aspoň jeden dobrý člověk, nikdy nejsme ztraceni." ... Nejlepší umístění: 🥇Výherce Wattys 2016 🥈v Historický román 🥉v Historický román Varování: nedoporučuji slabším povahám a osobám mladším třinácti let. Příběh obsahuje násilné scény. ❗ TENTO PŘÍBĚH JSEM PSALA V PATNÁCTI LETECH. OBSAHUJE MNOHO PRAVOPISNÝCH, GRAMATICKÝCH A HISTORICKÝCH CHYB. PROSÍM, BERTE TO NA VĚDOMÍ ❗