Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Náš příběh začíná jednoho horkého léta roku 1956 v Montgomery, kde osud svede dohromady dva naprosto odlišné jedince, upjatou měšťanskou dívku Penelope Parrishovou a kluka z chudinské čtvrti Joshuu Rosse a volně navazuje na událost, jež se stala 1. prosince 1955, kdy žena jménem Rosa Parksová nepustila v autobusu na své místo bílého muže a po jejím zatčení začal z iniciativy pastora Martina Luthera Kinga roční bojkot veřejné dopravy afroamerickými občany. Ač se Amerika pyšnila dekladací nezávislosti a pravidlem rovnosti, tak rovnost začínala a končila za Bílými zónami. Pro tenhle příběh však nic takového jako WHITE ZONE neplatí... Trailer k příběhu Barevná zóna: https://youtu.be/xnRHHTrD5QM

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Dlouhodobým pozorováním většinou dosáhnete překvapivých výsledků. A záleží hlavně na osudu - a intenzitě vašeho bádání - zdali budou pozitivní. Jistý mladík se touto zásadou držel půl roku. Pozoroval, analyzoval, přehrával si různé scénáře. Zkoušel dlouho, doufal, že jednou mu to vyjde. Ale tady nezáleželo na intenzitě zkoumání, nýbrž na toleranci, ochotě a odvaze pozorovaného subjektu, kterým byla mladá dívka závislá na denní dávce kofeinu. *** Povídka je poměrně stará a je to na ní docela vidět, upozorňuju předem. :D

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

{ Druhý díl příběhu Nevinná } Princ si vzal princeznu a žili spolu šťastným životem, ale v téhle pohádce nic netrvá věčně, a tak i jednou veškerá pohoda, která ovládala jejich obydlí zmizí a nahradí ji strach a vůle získat své štěstí zpátky.

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019