"Možná, že nic nevidím, Yoongi," pronesl mírným tónem blond chlapec, "ale ten, kdo je tu slepý... to nejsem já." * Vlasy zářící jako paprsky slunce, tváře rdící se studem, rty jako růžové okvětní plátky, avšak oči jako oceán hořkého oceánu bez jiskry života, prázdné a hledící kamsi do dáli. Avšak přestože nic neviděly, nebyl to andělsky krásný chlapec s křehkou duší ukrytou hluboko ve svém nitru, kdo byl tím slepým. A právě z toho důvodu mu nejspíše sám osud postavil do cesty muže, jenž byl jeho pravým opakem, byl Měsícem k jeho Slunci, byl černou k jeho bílé, chladnou temnou nocí k horkému letnímu dni. Dokonale do sebe zapadali, jako poslední dva dílky skládačky. Otázkou ovšem je, zda se Měsíc nechá ozářit paprsky Slunce, zda dovolí dni nastoupit namísto noci. A zda všem jejich protikladům dovolí splynout do jednoho celku, tak, jak po tom jejich srdce touží. ~ Za nový, svěží a úžasný cover převelice děkuji @Carol-ComT ^^ ~

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

18. až 19. století a s ním i revoluce s dvěma mladými muži, kteří si i přes tak bouřlivou dobu najdou cestu k sobě.

Hrabě Drákula ve své době patřil k nejděsivějším stvořením obývající tajemnou Transylvánii. Čiré zlo lačnící po horké, lidské krvi. Ztělesnění samotného ďábla. Svět byl ale této kruté stvůry zbaven. Zlo zmizelo v zapomenutých jeskyních Karpat a Drákula se stal pouhou legendou. Jeho děsivý odkaz přežil napříč staletími, ale nikdo už na podobné povídačky nevěří. Z obávaného hraběte se stala pohádka, strašící malé i velké po celé generace. Legenda je ale znovu vzkříšena. Svět zatím netuší, co se v karpatských jeskyních navrátilo mezi živé. Žízní a mstou stravovaný hrabě je odhodlaný sjednat si svou vlastní spravedlnost. Démon opět kráčí mezi smrtelníky. Nikdo netuší, co se pod maskou novodobého investora skrývá. Monstrum odhodlané přetrpět vše, aby dosáhlo svého. Příkrov smrti zahalil Londýn, jehož ulice se začínají plnit mrtvými. _________________________________________________________________________________ Ďábelský a naprosto uhrančivý cover je dílem báječné Monii3155, bez které by nic z toho nebylo. Děkuji, Monii. Upozornění: v příběhu se vyskytují násilné scény. Není to nic extra zvráceného, ale jídlo pro jistotu vynechejte.

Ark je obyčejný čaroděj, který chce dostudovat vysokou školu a získat práci ve Státním alchymistickém výzkumném ústavu. Letošní volby do Collegia ho opravdu nezajímají a kandidáti už vůbec ne, na to prostě nemá náladu ani čas, studium je přednější. Jediné rozptýlení, které si připouští je sex; drsný, divoký a pohlcující, pokud možno s někým, kdo to opravdu umí a nechce se vázat. Nedávno potkal toho pravého partnera - navzájem se nepředstavili, na co taky, jejich těla si rozumí a na ničem jiném nezáleží... I když není trochu divné, že spolu NIKDY nepromluvili ani slovo?

Robin Urban je mladý, atraktivní a schopný. Má však strýčka, který v něm vidí stále uplakaného desetiletého kluka, kterého si osvojil. Když tedy strýček trvá na tom, že Robin kvůli svému bezpečí stráví prázdniny u něj v kanceláři, nemůže ani protestovat. Ve společnosti MK je dost nuda, ale má to jednu výhodu: charismatického a nepředvídatelného ředitele, Maxmiliána Krále. Co se stane, když se ti dva setkají? A dokáží svůj vztah uhájit i přes nepřejícnost, závist i nenávist ve svém okolí?

Vtipné a přisprostlé hlášky ze světa X-Menů, motající se hlavně kolem vztahu Erika a Charlese. --- Zdroj: Já, tumblr, tumblr, já

Připravili ji o všechno, o rodinu, přátelé i o její sny. Odvezli ji z domova a řekli žij, jenže jak? Diana je sedmnáctiletá dívka, která celý svůj život obětovala krasobruslení, toužila jen po jediném, být nejlepší. Když se ale její matka zasnoubí, Diana je o svůj sen připravena. Musí se s matkou odstěhovat do Londýna a začít od znova. Novináři, pomluvy, nenávist, to všechno ji pronásleduje na každém kroku jen proto, že její matka se provdala za Paula Higginse, manažera klučičí kapely One Direction. Cover by @PennyElle

A single decision. A single innocent click of the upload button. From ordinary schoolgirls become the pop-rock princess enchanted by the world of showbusiness which is prepared to give them a lesson which will never forget. Navitty© (2015-2016) ALL RIGHTS RESERVED Trailer by @PennyElle

"Láska je cit, který si vymysleli lidé, aby měli omluvu pro své naivní chování."