,,Zničil jsi všechno! Vše co jsme měli, kvůli výzvě!" zakřičela jsem na něj a nechala si slzy stékat po tvářích. ,,Stejně bych tě nemiloval! A nikdy ani nebudu!" zakřičel rozčíleně. ,,Ty si nezasloužíš milovat ani být milován." s těmi to slovy jsem ho dostala. Zíral na mě tak překvapeně. Otočila jsem se od něj a seběhla schody... Měla jsem normální život, než mi do něj vstoupil on. Líbil se mi, možná i něco víc.. My byli něco víc, ale on to zničil.. Nicolas Blackwood zničil mě... 13.1o 2o17 #17 v kategorii ROMANCE 18.1o 2o17 #14 v kategorii ROMANCE 15.12 2o17 #7 v kategorii ROMAMCE

Jméno a věk to není důležité.Obvzlášť u ní , u člověka jehož psychiku a stav mysli řeší média takřka obden. Jediné co je důležité je jestli to zvládne.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.