Napadlo vás někdy, jaké by to bylo žít v budoucnosti? Ve světě plném vynálezů, úžasných inovací a snad i mimozemských návštěvníků? Představte si, že se vám toto přání splnilo. Žijete v Londýně v roce 2270. Můžete žít ve futuristických částech města, nebo se usadit na jižním břehu Temže, kde život stále připomíná časy dávno minulé. Svět zažívá nebývalý pokrok. Poprvé v historii je překročena rychlost světla, lidé se poprvé setkali s mimozemskou civilizací. Život se zdá být zdánlivě bezchybným. Stačí však málo a vy zjistíte, že takový rozhodně není. Stačí zahnout z osvětleného bulváru do vedlejší uličky, kde v nočním mrazu spí na holé zemi opuštěné dítě. Pokud vykouknete z bubliny vaší pohodlné existence, zjistíte, že svět není tak krásný, jak se zdá. Anglie stále bojuje ve světě za své zájmy. Proto, abyste se vy měli líp. No není to od ní hezké? Je, že ano? A co když vám řeknu, že za Anglii a vaše pohodlí bojují a umírají muži a ženy, kteří mnohdy nejsou ani pořádně dospělí? Co by, řeknete si, bylo to jejich rozhodnutí. Jsou to přece jen vojáci. Vycvičení profesionálové zvyklí na ztráty ve svých řadách. Jistě, to si myslí všichni, nejste sami. Ale potkali jste je někdy? Vydali jste se k letišti královského letectva, které máte téměř za dveřmi a promluvili jste si s vojáky? Myslím, že ne. Jinak byste věděli, že to, co si celý život myslíte, není pravda. Nejsou to žádné vražedné stroje. Jsou to skuteční lidé, kteří mají skutečné problémy, emoce a city. A ono „svobodné" rozhodnutí, které je vehnalo do řad armády, nebylo vždy tak úplně svobodné. Tohle je příběh jednoho z nich. Řadového vojáka, který si nikdy nedokázal zvyknout na smrt. Příběh vojáka, který se rozhodl raději riskovat život v armádě, než zemřít na ulici. Pozor! Probíhá korekce.

Vláda chtěla stvořit geneticky dokonalou populaci, tak začala do lidí vkládat operační systémy robotů. Ten však nebyl dokonalý, takže místo napadení jen mysli, se program dostal i do těla. A jak tedy fungujeme? Ve dne pracujeme a v noci se musíme dobíjet, navíc si pamatujeme jen to, co vláda chce, abychom si pamatovali. #1 v kategorii Sci-fi #1 v kategorii Robot

Moje příjmení bylo Rydenová ale stalo se to....Jo...Tohle říkala máma když si brala Granta,, Včera,dnes i zítra".... Mého nevlastního otce....Celý můj život se tím změnil... A proč ??? protože když se k nám nastěhoval Grant,musel se k nám nastěhovat i jeho syn...Danny McRyan....

Hermiona: Lidi, zavedli wifi!

Ahoj jsem Luna. Žiju se svými rodiči v Cancúnu. Miluju bruslení a mám nejlepšího kamaráda Simóna. Co se stane, když se Luna bude muset přestěhovat do jiného města? Bude dál bruslit? Najde si nové kamarády? Nebo najde svou pravou lásku?

Zajímavosti ze seriálů Violetta a Soy Luna. :)