Pod příkrovem tmy zahlédl světla jedoucího auta. Zatímco k němu z jeho otevřeného okénka doléhala čím dál hlasitěji neznámá melodie, udělal Abraham několik pomalých kroků vpřed. Protože věděl, že nic z toho není skutečné.

"Patologičtí lháři často vyprávějí neuvěřitelné příběhy, neustále přehánějí, činí ze sebe oběť či hrdinu, a to jen proto, aby na sebe upoutali pozornost. Ve většině případů se jedná o lidi s nízkým sebevědomím, kteří lžou, aby se cítili lépe. Postupem času si tak utvářejí na svých lžích závislost. V odborné literatuře se v souvislosti s těmito lidmi hovoří o tzv. mýtomanii a tedy o kompulzivní psychické poruše, jelikož tito lidé díky svým báchorkám zažívají pocit uspokojení. Naopak říkat pravdu jim může být až fyzicky nepříjemné." cover by @elliesjam #19 v kategorii povídka

Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Eddie je obyčejně neobyčejný chlapec, jehož největší vášní je malování, pivoňky, rodina a přátelství, ale také jeden hnědovlasý chlapec z kavárny, kterým to celé začalo. Protože Eddie viděl barvy. A rozuměl jim.