Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]

,,Jednou tě to zabije." ,,Já vím." ,,Proč to děláš?" ,,Proč se tolik staráš?"

„Proč se mě bojíš?" „Tvůj táta je vrah." „Ale já nejsem můj táta." Možná, že šance milovat a odpouštět jsou na náš život až příliš nepravděpodobné. Ale někdy je osud nevyzpytatelný a láska nedává na výběr. -------------------------------------------------- #7 - Povídka - 21.2.2o17 #9 - Povídka - 19.2.2o17 #14 - Povídka - 15.2.2o17 #16 - Povídka - 14.2.2o17 #17 - Povídka - 7.2.2o17 #25 - Povídka - 4.2.2o17 #30 - Povídka - 28.1.2o17 #39 - Povídka - 27.1.2o17 #48 - Povídka - 26.1.2o17 #52 - Povídka - 25.1.2o17 #59 - Povídka - 24.1.2o17 #75 - Povídka - 23.1.2o17 story: ©_lilai_ cover: @JulieBeranov 8.1.2o17 - 27.2.2o17

,,Annie?" ,,Ano?" ,,Vypadáš jako tuleň," ,,Díky moc, ty víš jak někoho potěšit," Další pokračování života barvoslepé dívky Annie. Dokáže zvládnout povinnosti rodiče? Dokáže zvládnout svůj handicap? Nebo se všechno změní? ~~~ 25. 2. 2017- 10.místo v kategorii Povídka =￣ω￣= Pokračování knihy Over the Rainbow [Ujistěte se že jste přečetli první díl ;)]

Opustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké části

Vstoupil do jejího života. Zamilovala se do něj. Vše se zdálo být dlouhou dobu dokonalé, protože on miloval ji. Ale nic není napořád. I na sebekrásnějším diamantu se časem objeví drobné prasklinky nebo škrábance, přesně tak jako se nové zkušenosti vrývají do našich dvou hrdinů. Ubírají diamantu škrábance na hodnotě nebo ji zvyšují? Cover: Petalobay Beta: MajkaBeni

Její hnědé, většinou jemně vlnité vlasy, byly působením slané vody zkroucené a zacuchané. Onen oděv byl potrhaný a ušmudlaný. Ticho, které panovalo na tomto pustém místě, bylo až strašidelné. Hluboký kašel se rozlehl do ticha. Zvedl se a rozhlédl se kolem sebe. Pláž, nikde nic jiného, než písčitá, rozlehlá část této země, nebo kde se to nacházel. Možná se mu to jen zdálo, ale zahlédl osobu. Byla to dívka. Její oděv byl stejně špinavý, jako jeho. Zamyslel se s nadějí, že zjistí, co se stalo. Bouřka, nespoutané vlny, křik, ale především náraz. Už nebylo třeba více myšlenek. Všechno to do sebe zapadalo, jako nedokončená skládanka. Ztroskotali. *** Příběh naplněný láskou a zamilovaností doprovázející komediálními scénkami našich dvou přátel. Podívejte se do světa, ve kterém najdete spousty nebezpečí, ale i romantických míst. Pojďte s námi ztroskotat ! _______ !Upozornění ! Příběh je psaný s trochou fantazie, takže spoustu věcí v nich není ani možných. Toť vše, těším se na vás ! N.J. Copyright © 2018NatalieJanasova

Byl bych tím posledním člověkem, se kterým bys chtěl strávit odpočet dnů do vyhynutí lidské rasy. Abych vydržel, kradl jsem. Abych si zachránil zadek, lhal jsem. A zabíjel. Nikde nejsi v bezpečí, všude číhají a čekají, až se dostaneš na pokraj svých sil. Musíš utíkat. Nikdy se nezastavit. Zastavíš se? Zemřeš. Ostatně jako každý z nás. Dokonalý cover od @Monii3155 a neméně působivý trailer od @Aliveas

Miluji dívku. Miluji dívku, která je ode mne míle daleko

Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019