16 ročná študentka Sarah Williams strávi jednu noc s populárnym 18 ročným Justinom Bieberom. O niekoľko dní sa dozvie , že je tehotná a chce to oznámiť Justinovy.Ten ju však zosmiešni pred celou školou a navždy jej zmení a zničí život. Sarah sa zrúti a odíde zo školy. Dúfa že Justina už neuvidí. Čo sa stane ak sa po rokoch stretnú?

On je sexy mafián. Ona je sexy mafiánka. 2 gangy. Čo sa stane keď si pozrú do oči?

Naučili nás chodiť, ale nie kráčať za svojím snom. Naučili nás rozprávať, ale nie povedať, čo cítime. Naučili nás čítať knihy, ale nie ľudské srdcia. Naučili nás počítať, ale nie rátať s problémami. Naučili nás, kam patrí aké i, ale nie, čo sa patrí povedať smutnému priateľovi. Naučili nás, z čoho sa skladá človek, ale nie, čo sa skrýva v človeku. Naučili nás urobiť rozbor knihy, ale nie seba samého. Naučili nás vyznať sa v politike, ale nie v ľuďoch samých. Naučili nás, že ak skočíš zo skaly spadneš, ale nie ako lietať. Vraj nás pripravili na život. Ten umelý, bezcitný, ale to tak vôbec nie je! Pretože väčšinu tých najdôležitejších vecí sa musí naučiť človek aj tak iba SÁM...

Svet je v ohrození!! Násť ročná Rachel tomu neverí, až sa dozvie, že jej mamu zabil vlastný brat. Rachel sa snaží bojovať proti zlu a hlavne proti samej sebe!!!!!!!!!!!!

Miluje tanec a neznáša jeho. On sa do nej zamiloval a dúfa, že pomocou tanca ju získa

Je ťažké žiť s pocitom, že na vás nikomu nezáleží. Je ťažké viesť normálny život, keď už od narodenia nežijete normálne. Je ťažké prežiť v tomto krutom svete. Je ťažké žiť s vedomím, že ste na svete na všetko sám. Je ťažké veriť niekomu. Ale najťažšie je zamilovať sa, keď ste nikdy milovaný neboli.

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)