Popelka ztratila střevíček, než ji princ našel. Šípková Růženka spala dlouhých sto let, než našla svůj šťastný konec. Já tomu svému nejdříve odpálila míček do rozkroku, než si mě všiml. To vše bych pro ně obětovala, pro světlušky v temnotě zářící, které mi říkají, jak moc jsem oproti nim nevýrazná a ztracená nejen zde ve stéblech trávy, ale i ve světě. Přála bych si být jako ony, tancovat na obloze a zářit dokonalostí, jechž je hltá stejně, jako slunce, které se krade na oblohu svými paprsky. Ale ony, hvězdy, zase povstanou, výjdou zpět na oblohu na své právoplatné místo a ujmou se ho jako královny koruny a dědicové trůnu jen co se slunce, největší z hvězd, uloží ke spánku. A já budu zase jenom já, dívka nečinně ležící v trávě, doufajíc, že to nebude rýma ani kašel, co mě zkrotí, budu dvornou, drobnou dívkou v obrovském paláci, která má oči jen pro nebe, protože nikomu jinému zasněné pohledy dávat nemůžu. Jenom jim, dokud nepřišlo to nemehlo, které se neumělo smířit s tím, že před něj nepadám na kolena. Ale opak byl pravdou. |Romantická komedie| |Cover by me|

Korektura v procesu✌🏻 Bolí to, ale už jsem si zvykla... Je začátek školního roku a 19ti letá Sky hledá bydlení. Nemá na byt a rodina jí odmítá. Ozve se spoustě lidem, ale odepíše ji pouze jeden člověk a to na poslední chvíli. Nemá tedy navybranou. ---------------------------------------------- Máme tu novou fanfikci, tentokrát jsem se rozhodla pro Camerona Dallase. Opět na mě sypejte kritiku. 2019: 👁️10K- 2.2 2020 👁20K- 29.3 2020 👁️40K- 4.5. 2020 #1 v kategorii fanfikce- 18.9 2020 #1 v kategorii romantika - 16.10 2020

Osmnácti letá Alyssa, sirotek, hledá novou, lepší práci. Našla práci ve velkém domě, jako služebná. Dům je velký, je to menší sídlo. Ale když si vybrala zrovna tenhle dům, nevěděla, jakou udělala chybu a co všechno se stane. Protože lidé, žijící v tomhle domě, vlastně nejsou obyčejní lidé.

Příběh je o 16-leté dívce jménem Katie, která je ve druháku na střední škole. Ale co se stane když se setká s největším badboyem na škole? (Dokončeno)

Nervózně jsem koukala na hlouček maturantů a snažila jsem se najít jeho. Když jsem ho konečně našla měl na sobě jeho klasické černé skinny a košili, kterou neměl pomalu ani zapnutou. Musím přiznat, že byl opravdu krásný. Proč musí mít tak zkaženou duši, jako můj bývalý přítel?

,,Kat?" ozval se dost povědomý hlas. Zpod řas jsem se podívala na kluka, kvůli kterému jsem páchla jako pivovar a ihned se zahleděla do zářivě oříškových očí. V té chvíli jsem se cítila zase jako ta třináctiletá holka, která s tímhle klukem běhala po lesích a hrála si s ním na piráty. Úplně jsem cítila, jakoby to bylo včera, kdy jsme oba seděli vysoko na větvi stromu, povídali si o mém stěhování, když se ke mně sklonil a krátce mě políbil. Můj první polibek. Zase jsem ten dotek cítila na rtech. Zase mi bylo třináct a já byla po uši zamilovaná do Nickolase Jonese.