Co se stane, když vás mumifikují a zavřou do nejtemnější kobky v nitru pyramidy v domnění, že jste mrtev a víc neprocitnete? Co když je to všechno pouhý omyl a vy nějakým záhadným kouzlem ožijete, avšak nemůžete se dostat ven a nikdo o vás neví? A co když v kobce přežijete několik tisíciletí, a poté vás někdo osvobodí a vy se octnete v úplně jiném světě? Nikdo vás nezná a celá lidská populace se změnila... _________________________________________________________________________________ UPOZORŇUJI NA FIKCI, KDY NĚKTERÉ INFORMACE NESOUHLASÍ S HISTORICKÝMI FAKTY! Nejlepší: #4 in Sci-Fi - nově ve Fantasy Za úchvatný cover vděčím talentované @TatianaLambent BUDE SE PŘEPISOVAT

Ve Storaxii odjakživa panovala jistá nevraživost mezi elfy a dryádami. Dvakrát proti sobě tyto rasy pozvedly zbraně a pokaždé to dopadlo špatně, vždy se však nalezla cesta zpět. Nyní se jejich vztahy znovu ochlazují a lesy si šeptají o vraždách dryád. Když však další dryáda náhle zmizí, a ani po několika dnech se neobjeví živá či mrtvá, vysílá královna Ryalla skupinu elfů, aby ji našli. Ti tři jsou jedinou nadějí. Jediným zátarasem, jenž stojí v cestě třetí válce. Cover od -HunterRose-

Před padesáti lety vzniklo panoptikum příšer, vytvořeno pouze z těch nejděsivějších stvůr, které si každý dokáže představit. Nicméně po pěti letech, nejvýdělečnější společnost musela tuhle atrakci zavřít, kvůli utajeným hrůzám, které se tam staly. Však skupinka čtyř členů se nenechá odradit žádnými monstry a doufá, že po čtyřiceti pěti letech, již všechno vyhynulo. Jenže se nikdy nemohli připravit na to, co tam na ně čeká. /obsahuje násilné scény /korektorka je @lukrist3

Příběh o princezně jménem Victorie, která o svých šestnáctých narozeninách dostane od své matky přesýpací hodiny. Victorie z toho nebude moc nadšená, ale hodiny si nechá. Jednoho dne jimi otočí a něco se stane. Něco, co navždy změní její osud. ~ Příběh se pohybuje někde mezi "Historickým románem" a "Fantasy", a v tuto chvíli si nejsem zcela jistá, co se z těchto dvou možností v budoucnu projeví více ~ Nejlepší umístění - 18. 2. 2016 - #24 v Historický Román ^w^

Ona byla vždycky hezká, milá holka. Jediným jejím nedostatkem bylo to, že nemluvila s lidmi, ale jen se stromy. Chtěl jsem ji oslovit, umlčela mě ale přesně mířenou metaforou, jež mi rozlomila srdce. Každý den jsem ji sledoval, poslouchal jak rozmlouvá se stromy, jako by byla jedním z nich. Jak dýchá. Sledoval jsem, jak tančí bosa v mechu a jehličí, když jsem to pochopil... Zaslechl jsem píseň stromu, splynul jsem s ním, vdechoval jeho výdechy, pociťoval ho. ,,Je to strom noci, můj oblíbený." promluvila a můj sluch poprvé zaznamenal hlas, který mě mohl doprovázet zbytkem života, ale nechtěl. Cover by: @Irethis