On byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu. „Budeme to brát jako ne." Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen. ~~~ Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.

Nemluvka a Růženka, dvě pohádková jména v ne tak pohádkovém světě. Jeho pronásledují noční můry, ji zase sen, ze kterého se nedokáže vzbudit. Ztráta hlasu však nebolí tolik jako vědomí, že ztratili jeden druhého. Toto je život, zpověď a deník mlčícího prince. ----- „Jako malá věřila, že se lidé rodí z padajících hvězd, ale teď jí to přijde jako hloupost. Ve hvězdu se člověk změní, až když si to zaslouží. Když už na tomto světě nemůže být."

Nejlepší umístění- 1#Romance Byla jsem prakticky nahá.Měla jsem na sobě krajkové kalhotky,a tátovo tričko. Bylo něco okolo půlnoci,a já narazila v našem obýváku na nevídaného hosta. Šéfa mého táty.Stál tam bez košile jen v kalhotách a díval se na mě. Ale jeho lednově modré oči,se spíš koukali na moje prsa..... Tak takový trapas se může stát jenom mně....

Dny v táboře plynuly pomalu. Pomyslné hodiny tikaly a připomínaly mi, že jsem blíž k smrti. Od jednoho buzení po druhé, od ranního apelu k večernímu, od jedné misky polévky ke kousku chleba. Strach byl všudypřítomný, mohli vás kdykoliv kdekoliv a jakkoliv zabít. I když byste žili dlouho, jedno bylo jisté - dostat se odsud ven nešlo jinak, než komínem ohořelého krematoria, ve kterém zbytečně vyhasínaly životy lidí, kteří uvnitř komory bojovali až do posledního dechu. Všechno bylo tak hloupé, tak absurdní. Němci se nad nás stavěli, oni byli vlci, my ovce. Byli něco víc, a to byl důvod, proč nás vyhladit. Židovská špína. Upozornění: • V některých kapitolách nevhodné pro citlivé povahy. • Příběh hodnotím jako "Pro dospělé", protože se v něm vyskytuje jedna sexuální scéna a pár vulgárních výrazů. Nerada bych, aby mi tuhle práci Wattpad smazal. • Všechny postavy, děj a podobně, kromě podložených faktů jsou smyšlené 11.7.2017 - #6 v kategorii historický román 26.7.2017 - #4 v kategorii historický román 28.7.2017 - #2 v kategorii historický román 16.8.2017 - #1 v kategorii historický román

,,Ne, nejsem stalkerka!" ,,Ale jsi." odpoví mi moje kamarádka Eleanor. ,,Jsi do něj až takový blázen, že víš, kdy mu končí kroužek, kdy chodí domu a nebo, co je jeho oblíbené jídlo." ,,Ale to je normální, že jeho holka ví, co má rád a kde je." řeknu na obranu. ,,Ty nejsi jeho holka, vždyť ani neví že existuješ!" ------------------ Cover patří užasné _Winnnie_ ❤❤ - 1. Část - 35 Kapitol - - 2. Část - 23 Kapitol - - Prolog + Epilog + BONUS -

Rok 1933 byl přelomový pro celé Německo. Tehdy to všechno začalo. Všichni mu věřili a já nebyl výjimkou. Pomohl Německu z krize, dal lidem práci, dal lidem naději. A za naději je každý ochoten bojovat. Židé okrádají Německo, ničí čistotu a krásu árijské rasy. Nejsou hodni života mezi námi. Nejsou ničím. Jsou to parazité. Jsou míň než to. August Herz nikdy nevěřil, že na dny a noci v zákopech bude ještě s láskou vzpomínat. Za branami tábora je všechno ještě horší, než si dovedl představit. Zápach, vychrtlá těla, úsměvy vojáků, zkrvavené obušky, vagóny plné lidí vezoucí je na smrt. Základní pravidlo - držet si od všeho odstup. Přistupovat k tomu jako voják. Voják plnící rozkaz. Ale každý pohár jednoho dne přeteče... UPOZORNĚNÍ: 1. Povídka je čistě mým výmyslem - veškerá jména jsou smyšlená, děj je vymyšlený a neopírá se o žádnou historicky podloženou skutečnost (když neberu v potaz veřejně známá fakta) 2. Slovo "žid" v povídce píšu s malým písmenem, protože za 2. světové války nebyla tato skupina obyvatel považována za národnost, ale pouze za náboženskou skupinu - proto malé písmeno, narozdíl od "Němec" 3. Povídka, jak už jsem zmínila, je pouze výplod mé fanzie - a zároveň chci upozornit, že není součástí žádné propagandy ani ničeho podobného.

Pokud chceš něco vědět o Hvězdy nám nepřály. Čti dál

Musím použít slova Hazel Grace z HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY: Zamilovala jsem se, jako když usínáme: Pomalu a pak najednou úplně. 15 let nejlepší kamarádi a ono se to musí posrat tím, že se do něj zamiluju?! Když líbá Gabi, když se s ní drží za ruku, objímá ji. A já prostě žárlím. / Příběh obsahuje sexuální scény a vulgarismy/

Pokračování příběhu Cosa Nostra Rachel Queen má skvělý život. Její otec - Stephen Queen - je bohatý, a proto si Rachel může dělat, co chce. Svět se jí zhroutí, když zjistí, že všechno v jejím dosavadním životě byla lež. V pátrání po své pravé identitě může věřit jen málokomu... A to, co udělá, nebude pouze pomsta, bude to vendetta. [UPOZORNĚNÍ: Obsahuje vulgarismy] 3. 8. 2016 - #163 v Teen Fikce 26.10.2016 - #39 v Teen Fikce