On byl ten typ kluka který chlastá, bere drogy a střídá holky. Ona byla sličná, mílá holka s úsměvem na tváři. Ahoj jmenuju se Eli Novotná. Vyrustala jsem ve velkoměstě ,,New York". Jenže každý příběh jednou skončí. Můj skončil rozhodnutím rodičů. Oni chtěli bydlet spátky ve Forks. A my s bráchou chtěli pro ně to nejlepší. Tak jsme odjeli. Opustili jsme co jsme znali. A vydali se napsat nový příběh. A já konečně mohla zapomenout na něj. Nová škola, nový přátele, nový život. Vstoupila jsem do třídy. Učitelka pokynula ať si sednu. Bylo mi dobře než nadešla druhá hodina. Do třídy vstoupil on. Kluk kterýmu se říká ,,BAD BOY" Nejlepší umístění #30 kategorie romance #26 kategorie romance #24 kategorie romance #18 kategorie romance #14 kategorie romance #10 kategorie romance 12.10 2017 #8 kategorie romance 15.10. 2017 #5 kategorie romance 18.10. 2017 Upozornění: Prosím berte tento příběh s rezervou je to můj první. A nepochybuju že tam bude nespočet chyb.

Nikdo není černobílý - každý má svůj životní příběh, ve kterém odhaluje ty nejhlubší pocity a obavy, své radosti, své trápení. Nikdo není černobílý, i když se o to třeba snaží. A právě pro rozličnost každého nemůžeme činit unáhlené názory, každý věří v to své, každý se dle toho chová. Nemůžeme soudit bez toho, aniž bychom si obuli jeho boty a snažili se pochopit, proč právě toto chování považuje za to správné. Každý je jiný a to, co se pro některého může zdát nepochopitelné, je pro druhé denním chlebem. Tak seberte svou veškerou odvahu, zhluboka se nadechněte a nazujte si boty, které stojí před vámi. Možná se tak dokážete lépe vcítit do postav, když uvidíte - aspoň na malou chvíli - svět jejich očima. DODATEK: Každá kapitola bude zasvěcena jedné postavě, která byla (avšak ne nutně) zmíněna v příbězích Za branami tábora nebo Dívka s číslem na předloktí. Pokud se bude jednat o "nezmíněné" postavy, bude snad znatelné jejich propojení s jinou postavou v ději vystupující.

Rok 1933 byl přelomový pro celé Německo. Tehdy to všechno začalo. Všichni mu věřili a já nebyl výjimkou. Pomohl Německu z krize, dal lidem práci, dal lidem naději. A za naději je každý ochoten bojovat. Židé okrádají Německo, ničí čistotu a krásu árijské rasy. Nejsou hodni života mezi námi. Nejsou ničím. Jsou to parazité. Jsou míň než to. August Herz nikdy nevěřil, že na dny a noci v zákopech bude ještě s láskou vzpomínat. Za branami tábora je všechno ještě horší, než si dovedl představit. Zápach, vychrtlá těla, úsměvy vojáků, zkrvavené obušky, vagóny plné lidí vezoucí je na smrt. Základní pravidlo - držet si od všeho odstup. Přistupovat k tomu jako voják. Voják plnící rozkaz. Ale každý pohár jednoho dne přeteče... UPOZORNĚNÍ: 1. Povídka je čistě mým výmyslem - veškerá jména jsou smyšlená, děj je vymyšlený a neopírá se o žádnou historicky podloženou skutečnost (když neberu v potaz veřejně známá fakta) 2. Slovo "žid" v povídce píšu s malým písmenem, protože za 2. světové války nebyla tato skupina obyvatel považována za národnost, ale pouze za náboženskou skupinu - proto malé písmeno, narozdíl od "Němec" 3. Povídka, jak už jsem zmínila, je pouze výplod mé fanzie - a zároveň chci upozornit, že není součástí žádné propagandy ani ničeho podobného.

{ Druhý díl příběhu Nevinná } Princ si vzal princeznu a žili spolu šťastným životem, ale v téhle pohádce nic netrvá věčně, a tak i jednou veškerá pohoda, která ovládala jejich obydlí zmizí a nahradí ji strach a vůle získat své štěstí zpátky.

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance