Víš, že to slova nezpraví, že nic nebude v pořádku, že nic nezmůžeš. Sebevražda? To má být nutné řešení? Provaz, jed, žiletka, skok, ...poslední výběr. Dopis na rozloučenou a... spi. Prostě spi. Voláš mě?

Krátká povídka o prokleté vesnici, jenž se dostane požehnání... nebo spíše bude prokleta více? To už nechám na vás k jakému závěru dojdete ^_^

Připadá vám, že nemáte žádný nápad, ale myslíte si, že stačí, když vás něco nakopne? Nebo si prostě chcete přečíst něco zajímavého? Nebo toužíte po pořádné zpětné vazbě? Tento projekt v sobě skýtá dva koncepty - každý měsíc dostanete zadaných deset témat či spíše slovních spojení a vašim úkolem je alespoň na jedno z nich napsat povídku. Druhá část se pak týká zpětné vazby, kterou byste díky tomuto projektu měli dostat v podobě komentářů. Chcete vědět více? Pak rozklikněte tento „příběh".

Napsat trilogii o problémech Wattpaderů je asi víc než šílené, ale když ten Wattpad si z nás pořád tak střílí...

Do této knihy, budu postupně přidávat povídky, z jednoho super projektu, do kterého jsem se zapojila. Projekt, nebo chcete-li kniha, se jmenuje Volání Múz, jejíž autorkou je Antilia

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Teď už na tom nezáleží. Všichni jsme pouze jen ti, co přežili. Útěkem to začalo, ale srdceryvným rozloučením to rozhodně nekončí. Dlouhou dobu jsme hledali východ, jen abychom se nakonec dozvěděli, že nic není ani zdaleka tak, jak jsme si zprvu mysleli. Rozdělení. Zrada. Nepochopení. Zbylo nás pár, ale nevzdáme se. Naši přátelé nás potřebují. Dívka se zdrceným srdcem a silným odhodláním. Mudrc, který se mnohdy ani jako mudrc nezdá. A mladý skokan, který oplývá humorem v doslova každé situaci. Jak tahle trojice dokáže něco tak nemožného, jako je záchrana přátel, když ani neví, kde se tajemné sektory nacházejí? Co všechno se skrývá na odvrácené straně Města? A kdo je a kdo není jejich přítel? Do toho všeho se po nich chce, aby zapomněli. Dokonce se adaptovali! No, řekněte. Chodili byste jako by nic do školy se zbohatlými podivíny, když jsou kdesi v ruinách vaši přátelé a jedinou nadějí pro ně jste vlastně jen vy? (23. 8. 2017 - 24. 8. 2018)

Myslíte si, že děláte něco divného a že není možné, aby to někdo dělal taky? Věřte mi, že v tom nejste sami. © 2017 feel46

Tři obyčejní kluci chtějí dokázat rodičům, ale i sobě, že nejsou tak zhýčkaní a dokážou žít i bez civilizačních vymožeností i bez pomoci rodičů.

Jak někteří z vás možná víte, nadělila jsem hlavní hrdince jednoho ze svých příběhů SVT, neboli supraventrikulární tachykardii. Nebyl to jen náhodný výběr nemoci, která se mi hodila do krámu, abych ji potrápila. Tohle povídání totiž není o ní. Je o mně. A mém srdci s pracovní zkratkou TBH. Ten Bušící Hajzl. O tom, jak jsem poprvé poznala, že moje srdce není úplně v pořádku, že tep okolo 250 úderů za minutu je reálný a proč mi lékaři budou chtít strkat drát do srdce. Mnoho lidí může říct, že byli na operaci se slepákem, ale kdo sakra může říct, že mu kovové něco strčí do tepny v tříslu (ano, tam dole) a protáhnou to až do srdce (tam nahoře), zapnou malý plamenomet a kus toho orgánu, co nás všechny drží při životě, vypálí? A teď ta vtipná část. Bez narkózy. Já byla poctěna tím, že to o sobě budu moct říct, tak proč se nepodělit s vámi o mém ,tak trochu jiném slepáku'? Za krásnou obálku moc děkuji @adinstrauss!

Po té, co se Angus Nerdgard usadil a prožil pár šťastných let po boku své milované ženy, mu osud uštědří krutou ránu... Jak se s nastalou situací vyrovná? volné pokračování příběhu Díky královu rozkazu... fiktivní historický román