„Měli deset dní na to, aby světu ukázali, že jsou nejlepší. Deset dní na to stát se hrdiny, které sledovali od mala. Deset dní, aby dokázali všem, že na to mají. Juniorský hokej byl plný emocí, ctižádosti ale také obětavosti a srdci do hry. Věcí, které v té nejvyšší lize mnohdy chyběly." *** Od autonehody, kterou podle někoho Colin Kristensen zavinil a podle někoho zase ne, uběhlo skoro půl roku. Nad čím se ale výjimečně všichni shodli, byl fakt, že tím jeho hokejový příběh skončil. A myslel si to dokonce i sám Colin, dokud neusedl do kabiny mezi ty nejlepší kluky na světě a dokud mu holka, kterou miloval od dětství, nepřipomněla že je idiot. *Pokračování příběhu MRAZIVÉ LETNÍ NOCI*

Stalo se toho hodně. Ještě dávno předtím, než do školy nastoupil nový kluk, který vlastně nemusí být vůbec cizí. Třeba ho Monty pozná na první pohled. Třeba je to právě TEN kluk, se kterým se potkal před rokem. V tu noc. A docela možná je to chvíle, kdy se nakonec budou muset setkat ve výtvarné učebně, vybrat jeden ze tří bonbónů a shlédnout všechny díly Harryho Pottera. A pak jeden z nich napíše tomu druhému dopis. Napíše jich sto.

Keith odjíždí na vysokou. Všechno má sbalené a je připravený. Což ale neznamená, že nemá strach. Přece jen... nová škola, nové bydlení, noví lidé a... jo, nový spolubydlící. Nějaký Emmett. Emmett. Emmett. Ehm, Emmett. Spolubydlící, který na něj má tak trochu dávat pozor. Takhle mu to sice rodiče neřekli, ale ani nemuseli, protože to jejich: „Tvůj stav jsme mu vysvětlili," mluví za vše. A přitom Keith nepotřebuje, aby ho někdo hlídal. Nepotřebuje. Nepotřebuje. Nepotřebuje. Navíc to s tím hlídáním možná bude úplně obráceně.

Jedny zapomenuté prášky a jeden mix alkoholu a potlačené vášně. Jeden moment, který změní oboum život. Stane se z toho jednou opravdová láska?

Byla jsem dívka, která milovala ticho. Ne to prázdné, bolestné ticho, které zůstává po zradě nebo smrti. Ale ticho temné komory, kde jsem vyvolávala fotky, a ticho mezi tóny, když jsem hrála na piano. V těch chvílích jsem byla sama sebou - volná, klidná, nezávislá. Nikdo ale netušil, že pod tou jemnou slupkou žije něco jiného. Oheň. Vzdor. Touha nikdy se nepodřídit. A pak přišla ta noc. Otec mě vyměnil za vlastní život. V jednu chvíli jsem byla jeho dcera, v další jsem patřila jemu - Andreasi Morettimu. Muži, jehož jména se v podsvětí vyslovovala jen šeptem. Řím mě přivítal jinak, než jsem čekala. Chladně, kamenně, jako by mě testoval, jestli vůbec přežiju. Ale Andreas... on nebyl jen boss. Byl ticho, které se nedalo přečíst. Byl klid před bouří. A já netušila, co se stane, když mě tou bouří nechá projít. Bydlel se svou sestrou Biancou, jejím manželem Matteem a jejich malým synkem Lucou. V domě, kde jsem měla být jen připomínkou zrady. Ale postupně jsem poznávala, že i mezi kamennými zdmi lze najít místo, kde se dá dýchat. Nechtěla jsem se mu podřídit. Chtěla jsem odejít, najít vlastní cestu. Jenže on mě viděl jinak. A já brzy zjistila, že právě to mě děsilo nejvíc - že mě viděl doopravdy. Že pod mým vztekem, pod ironií a vzdorem, našel to, co jsem sama v sobě potlačovala. Slabost. Touhu. A cit. Nepatřila jsem do jeho světa. Jenže když jsem tam přišla, něco se změnilo. Nejen ve mně. Přišla jsem jako výkupné. A odešla jsem jako jeho slabost. --- Když se démoni snaží žít jako lidi, svět se jim často vysměje

[DOKONČENO] „Jsi si jistá? Jsi opilá a já chci, aby sis pamatovala všechno, co s tebou udělám." Svýma očima se vpíjel do těch mých. „Nejsem opilá natolik, abych si to nepamatovala." V ten moment své rty hrubě přitiskl k těm mým. Když najdete svou spřízněnou duši, cítíte v její blízkosti teplo. Já v jeho blízkosti cítila jen mráz. ///// 80 000+ slov Volné pokračování příběhu The End Of The F*cking Camp (příběh pochopíte, i když jste The End Of The F*cking Camp nečetli) Upozornění! V příběhu se vyskytují sexuální scénky a užívání návykových a škodlivých látek. Upozorňuji, že tento obsah může některé čtenáře znepokojovat. ig: @sincerely_katushka

Naprosto upřímně, existuje větší láska, než je láska ke kávě? Pro Jonaha byla odpověď vždy jasná. Alespoň do té doby, než se ho Nathan rozhodl nevědomky přesvědčit o opaku.

Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květinové ulici. Díky svému strýci je Gabriel řádně vychovaný a díky tetičce i laskavý. Jenže v Gabrielově mysli se odehrává spoustu věcí a jednou z nich jsou kluci... A náhle se objeví 𝑜𝑛. Chlapec má správně potkat dívku, která mu změní život. Ale jemu ho změnil 𝑜𝑛. 100K - 26.3.2022

Kryštofovi je šestnáct a poslední roky prožil v dětském domově. Když se dozví, že si ho k sobě chtějí vzít pěstouni, připadá si prázdný. Ne, to je lež. Kryštof má radost, kterou provází velký strach. Rázem se ocitá v novém prostředí ve společnosti dalších třech kluků, kteří jsou odteď něco jako nevlastní bráchové. Takhle o nich ale nechce přemýšlet. Obzvlášť když ho jeden z nich tolik přitahuje. Juliánovi je příjezd nového kluka ukradený. Má svůj život a k tomu dost vlastních starostí, jako třeba minulost, která se připomíná v těch nejnevhodnějších chvílích. Takže když pak Kryštofa poprvé uvidí, necítí vůbec nic. Ne, to je lež. Cítí úplně všechno. A jestli ho život něco naučil, tak že silné emoce nejsou nic dobrého. Nejrozumnější by bylo držet se dál, ale... v jednom domě je tak strašně jednoduché ocitnout se blízko. Příběh provoněný cukrovím, který si můžete prožít den po dni! Čtyři kluci, jedna agama a české Vánoce se vším všudy. Jak snadné je milovat kluka, se kterým bydlíte...?

Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018