[PROBÍHÁ KOREKCE] Kniha se přepisuje. Budou přidané postavy a upravená CELÁ dějová linie! Nemusíte hlásit neustálé chyby, příběh bude nahrazen novým! Jediné, co je kdy dělilo, byla vzdálenost od stolu ke stolu necelých padesát metrů a z poloviny vypité karamelové frapuccino. Byl jako zavřená kniha, ovšem... ta jeho v ruce byla jako obvykle otevřená a holce, která seděla vždy naproti, nevěnoval nikdy ani jeden pohled. Dokonalý cover od autorky: @feel46 1K reads - 20.10.2016❤ 10K reads - 25.1.2017❤ 50K reads - 28.2.2017❤ 100K reads - 5.4.2017❤ 500K reads - 27.10.2017❤ 30.7.2016 - 3.6.2017

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Nejlepší umístění-8#Teen fikce Možná to byl ten jeho úsměv.Nebo zelené oči...... Ne.. Byli to obrázky jež měl všude po těle. Fascinoval mě.Byl jako zakázané ovoce,jež jsem chtěla ale nemohla ochutnat.