Útulek pro neka je něco jako noční můra. Násilím nutí neka mít děti a když nejsou dokonalé, tak je zabijí. Zatuchlé místnosti a loupající se zdi v pokojích vězněných jsou všude. Vypadá to tam jako v opuštěném vězení, kde nechce skončit žádný neko, tedy dokud se neobjeví nový majitel, který všechno změní. 7.3.2021 - 1# v kategorii fantazy 12.12.2018 - 1# v kategorii neko 12.12.2018 - 1# v kategorii boyxboy

.

100 věcí, které na tobě tolik nenávidím -ignorujte prosím špatný pravopis. Bylo to napsáno v zápalu vzteku a už se mi nechce si to celé připomínat a opravovat. All the love P

V Richmondu, stát Virginie, žije přes 204 214 obyvatel. Na rohu N Robinson Street a Stuart Ave je malá Starbucks kavárna, ve které jako barista pracuje Elliot Washington. Každé ráno přesně v 10:05 se dveře kavárny otevřou a dovnitř vstoupí Isabelle, jejíž jméno zná Elliot jen díky kelímkům, a objedná si karamelové Frappuccino. Elliot je Isabelle fascinovaný, jenže si pomalu začíná uvědomovat, že ho jeho platonická láska k cizince pomalu zžírá zevnitř. 5.10. 2015 - #6 in Teen Fiction 7.10. 2015 - #3 in Teen Fiction 20. 10. 2015 - #1 in Teen Fiction Czech Short Story © All Rights Reserved | 2015 Written by IciaLinz

*Deprese je pro mě už jako domov, když jsem štastná, jsem jen na návštěvě. Tak se cítím....vítej v mém světě*

Věděli jste, že na wattpadu lze napsat jen 200 částí? #2 v náhodě :) top "Psycho" citáty 2

Jsem přidám pár citátů ze života Klidne se podívejte a budu moc ráda za Votíky❤ A děkujuu moc za tolik shlédnutí❤ udělali jste mi obrovskou radost❤jste úžasní!💕

Prostě Citáty pro psychouše (jsou i z jiných knížek)

Jak jednoduché je propadnout depresím? Jak jednoduché je propadnout sebepoškozování? Jak jednoduchý je jeden osudný řez ...? Pozn. Oneshot story

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.