Zabil jsem člověka..., protože jsem chtěl.

Short story. -------------------> @Specko_07 (c) 2016 <-------------------

,,I love you, pizza!" Specko_07 (c) 2016

Chodit s klukem, který je sice mladý zato slavný muzikant a žárlí na vaše přátelství s druhým neméně slavným člověkem, není zrovna jednoduché. Dva kluci z oboru se jen těžko můžou vystát - a není to profesionální rivalita. Pak Hannes své lásce připraví ránu, ze které se nelze jen tak vzpamatovat a od té doby se to jenom veze. A kdo by si chtěl vybírat mezi svým klukem a nejlepším kamarádem?

Vyšla si s jedním, ale druhý jí nedá pokoj. Je tohle opravdu možné? Ona už není jeho královna. Nechce jí být. A on nedokáže být osamělým králem, proto se vrátil. Stačí mu ale i to málo.

Zatoužil po něčem, čemu se vyhýbal. Po tolika letech. Jedno setkání rozhodne, zda toho bude moci dosáhnout. Nebo mu to vzal dávno čas?

Spáchal zločin, protože se přestal ovládat. Záměrně ublížil někomu koho neznal, přesto si představoval konkrétní osobu. Myslel na ni a přitom vraždil. Vraždil a představoval si ji!

Už nejsou na hřišti ani ve škole. Dávno dospěli a oni teď zachraňují životy - stali se lékaři, přesto jejich ruce jsou od krve. Ano, ač neuvěřitelně, oba se vydali stejnou cestou - tou správnou. Jsou v moderním světě, ale starověkou lásku musí řešit pořád. Týká se to obou? Nebo v tom plave jenom jeden z nich? V každém případě - oba se trápí - ať už z jakéhokoliv důvodu. A druzí?

Jak se to stalo? Nehoda, náhoda či cizí zavinění? Ve finále je to jedno, protože pouze jedna věc je důležitá - přežít. Oheň se rozšířil do prostoru a pálí, dusí a omezuje možnosti. Začíná panikařit a smiřuje se s jedinou myšlenkou - umře tady. -------------------- Chce ho zničit. - Chce ji zlomit. - Ale je to opravdu tak?

Bylo to rozporuplné období v roce - někdo se těšil, někdo litoval. Cílené setkání a rozhovor na slavnosti, který dokázal změnit vše. Jejich bolest a touha, kterou museli ještě na vánočním plese maskovat se již nedá vydržet. Vědělo to jen málo blízkých přátel, ale to oni dva - sami, musí udělat ten první krok. Znali to trýznění trhající je na kusy, ale očekávali úlevu - s jakýmikoliv následky. Jen těžko říct, co jim přinese poslední noc v roce. Buď je to posílí anebo zcela zahubí. - "Už o Vánocích jsem ti řekl, že se mě nemusíš bát - nikdy bych ti neublížil, tak na mě nekoukej jako vyděšená laň, která je právě lovená a štvaná." "Co po mě chceš?" "Chtěl bych naprosto všechno - to co mít nemůžu, to, kvůli čemu se opíjím, nemůžu spát, dokonce žárlím a především - kvůli čemu se tříštím." "O čem to mluvíš?" "O tobě přeci." - Navazuje na dílo: Noc vánočního plesu. Přesto se to může brát jako samostatný výtvor.