[OPRAVA!] Už je to dlouho, co jsem se začala cítit zvláštně v jeho blízkosti. Vždy, když ho vidím, začínám se červenat a nohy se mi sami od sebe podlamují. Když se jen na mě usměje, je to jako by se zastavil čas, kdy nemusím myslet na to, co špatného se může stát. Jen jeho úsměv mi stačí k tomu, abych se znovu uklidnila. Teď je to nedávno, co jsem zjistila, proč se takto cítím. Zamilovala jsem se.... 15.2.2017 #980 v kategorii Fan Fikce 17.2.2017 #687 - || - 2.3.2017 #323 - || - 11.3.2017 #194 - || - 24.3.2017 #101 - || - 31.3.2017 #73 - || - 8.4.2017 #67 - doposud nejlepší umístění :D ❤ DOKONČENO - 14.7.2017 ❤

Dny v táboře plynuly pomalu. Pomyslné hodiny tikaly a připomínaly mi, že jsem blíž k smrti. Od jednoho buzení po druhé, od ranního apelu k večernímu, od jedné misky polévky ke kousku chleba. Strach byl všudypřítomný, mohli vás kdykoliv kdekoliv a jakkoliv zabít. I když byste žili dlouho, jedno bylo jisté - dostat se odsud ven nešlo jinak, než komínem ohořelého krematoria, ve kterém zbytečně vyhasínaly životy lidí, kteří uvnitř komory bojovali až do posledního dechu. Všechno bylo tak hloupé, tak absurdní. Němci se nad nás stavěli, oni byli vlci, my ovce. Byli něco víc, a to byl důvod, proč nás vyhladit. Židovská špína. Upozornění: • V některých kapitolách nevhodné pro citlivé povahy. • Příběh hodnotím jako "Pro dospělé", protože se v něm vyskytuje jedna sexuální scéna a pár vulgárních výrazů. Nerada bych, aby mi tuhle práci Wattpad smazal. • Všechny postavy, děj a podobně, kromě podložených faktů jsou smyšlené 11.7.2017 - #6 v kategorii historický román 26.7.2017 - #4 v kategorii historický román 28.7.2017 - #2 v kategorii historický román 16.8.2017 - #1 v kategorii historický román

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

Co se vám také může stát, když jedete v noci z party domů autobusem... ? Tato povídka vznikla v rámci školy (předmětu Scénická propedeutika II.)

Příběh o dvou stejných duších, které mají zkrátka jen rozdílné vzhledy. Jenže lidské předsudky jsou příliš silné, a když se dva lidé s naprosto odlišným původem rozhodnou chodit ruku v ruce, bezděky si musí prosazovat, že na to mají právo. ©2016 All rights reserved | @Terectioncandy | Short story | 13+

Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017

„Víš co jsi? Jsi jen chladnokrevný vrah!" křikla jsem po něm a snažila se uklidnit svůj vztek a hlavně nenávist, kterou jsem k němu cítila. Už jednou mi zničil život a já nedovolím, aby mi ho zničil i teď. „Jo, jsem. Ale ty jsi úplně stejná." ušklíbl se a upřel na mě jeho chladně modré oči. A bohužel měl pravdu. trailer by : dirtyheroine cover by : XxGeneviveXx Ocenění : #1 v kategorii Akční (Wattpad Awards podzim 2015) #2 v kategorii Dark (Watty Awards CZ/SK - Séria 2) #2 v kategorii Akční (WattyAward 2014) All Rights Reserved ® @lxvenderhze

Někdy je dítě lepší matkou než pravá matka. Dítě pláče když je matka nešťastná. Dítě se směje když je šťastná. To často pravé matky nedělají.

Hlavní postava a já sdílíme jedno: bolest po úmrtí fiktivních postav.

Každú nedeľu tam sedela. Každú nedeľu si niečo písala do zošita. Každú nedeľu pila kávu. Každú nedeľu ju tam videl. ...V jednu nedeľu sa do nej zamiloval.