Co kdybyste dostali ohromnou sumu peněz za postřelení svého kamaráda? Přijali byste? Volte ne. Vždycky... jinak bude zle. Vláda údajně rozesílá do světa jakési testy slušnosti. Původně skvěle vypadající zábava se zvrtne ve chvíli, kdy odvlečou první rodinu. Plnění testů se stane povinností. Jen vrtím hlavou a hledím jim do očí, do těch moc smutných očí, jejichž smutek se pravděpodobně odráží i v těch mých. Přeskočím pohledem na zmatenou Bereniku a Ester. "Sbohem," naznačím rty. A otočím se. Nechám se odvláčet někam pryč, daleko. *** Sprintujeme ze všech sil a on mě táhne za sebou jako hadrovou panenku, nemůžu se vzpouzet, tím bych dostala do zkázy nás všechny. Vidím denní světlo. Po hodinách pod zářivkami opět zlatavé slunce. Jakou má ale cenu žít pod ním, když on nemůže? ~ ÚSPĚCHY ~ #1 SCI-FI: 14.3.2017 2.3.2017 - 1K přečtení 27.6.2017 - 10K přečtení 2.2.2020 - 100K přečtení<3 4.3.2017 - 100☆ 27.5.2017 - 1K☆ Všem mockrát děkuji za veškerou podporu. ❤ Za nádherný cover vděčím šikovné @JoyMcGee. ❤

„Znáš hru hledání vlajky? Tak to se tu děje akorát s jediným rozdílem. Ty jsi ta vlajka." Probudit se uprostřed lesa, bez nejmenšího tušení, kde jste se tam vzali, to vám řeknu, není nic příjemného. Vlastní zkušenost. Pokud si však říkáte, že to nic není, tak si představte, jak vám hlas v hlavě našeptává, ať nikomu nevěříte a utíkáte. Samozřejmě, aby toho nebylo málo o pár vteřin později, k vám přijede auto plné lidí, přemlouvajíc vás, že oni jsou ještě to nejlepší, co vás mohlo potkat, že pokud tu zůstanete déle, najde vás skupina Jacka. A to nechcete. Údajně. A proč? Protože Jack je to nejhorší, co by vás mohlo potkat. Počkat, to nejhorší vás již potkalo. Jste uprostřed hry, kde vlastně nikdo nemůže být vítězem. „Jess, v téhle hře nejde vyhrát. Jde jen přežít. Je to nekonečný kruh." Cover od nejúžasnější @GabrielaBartoov

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)