,,24.12 se můj svět roztříštil na kousky. Stala se ze mě omega." V den 18 narozenin se Louisův svět nadobro změnil. Mezi lidstvo je vypuštěn virus které od základu změní jejich DNA. Lidé přestanou existovat. Najednou se celý svět musí vyrovnat se skutečností, že se lidstvo rozdělilo na alfy, bety a omegy. A Louis se musí vyrovnat s tím, že musí celý svůj život zasvětit své budoucí alfě. Za zdmi výcvikového centra se pokouší o útěk a vzpouru, ale jeho osud se zdá již předem zpečetěn. Svět ovládli alfy a omegy ztratili svá práva na život. 25.12 #88 v kategorii Fan fikce 26.12 #59 v kategorii Fan fikce 30.12 #58 v kategorii Fan fikce 03.01 #44 v kategorii Fan fikce 18.01 #22 v kategorii Fan fikce 23.01 #14 v kategorii Fan fikce 26.01 #8 v kategorii Fan fikce

Theressa žije se svojí mamkou a nevlastním tátou v Londýně. Studuje, chodí ven s kamarádkami a užívá si života, jako každá 18ti letá dívka. Vše se změní za jeden den. Podepíše smlouvu, která převrátí její život naruby. Bude muset hrát přítelkyni jednomu z pěti zpěváků nejslavnějšího boybandu světa. Proč to vlastně udělá? Co jí k tomu donutí? Jak to mezi nimi ve skutečnosti vlastně bude?

"Láska je cit, který si vymysleli lidé, aby měli omluvu pro své naivní chování."

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha