Od: Anonym Pro: Peyton Waldin 'Myslím, že tě miluju' Odesláno v 19:33 (Tento příběh píše v originálu sweetnothings- a má samozřejmě vyhrazena všechny práva. Já příběh pouze překládám.)

„To, že jsem opilá, neznamená, že se nechám od tebe osahávat." „Tak nic, ale aspoň jsem to zkusil." „Zkusíš to ještě jednou..." „Co uděláš? Pozvracíš mě?" „Ne...přetáhnu tě koštětem." „Dobře, dobře, nechám toho." ___ Tohle je třetí díl mé short story. cover: @Loniee-Dulce

"Věk je jen číslo." Říkali. "Bude to v pohodě." Říkali.

Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...

Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.

Co čekat...

Každý den nastupuješ dřív. Každý den se tak zvlaštně díváš. Nevím jestli na mě, na moji kamarádku nebo někam úplně jinam. Každý den tam sedíš sám se sluchátky v uších. Každý den si říkám, jestli víš jak se jmenuju, protože já tvoje jméno vím...Jacku. 03.04.2016 #3 Povídka 01.09.2016 #2 Povídka

„Myslíš to vážně?" „Myslím to vážně." „Vážně?" „Vážně! Jdeme na rande! ______ Tato knížka má základy v short story v Doučování debila, ale číst to nemusíte (i když to jako autorka doporučuji). cover: @Marky_Kuci_27

„Kto skutočne si?" „Vy neviete?" „Jay?!" „Poznáte ma lepšie ako ostatný." „Nie! To nie je pravda!" „Ale je. Vrátil som sa. Musel som!"