Existuje jedno 16-ročné dievča, ktoré miluje písanie, ale je tu háčik. Ako by som to povedala... Skrátka, písanie nie je jej najsilnejšia stránka. Ale je to jedna z mála činností pri ktorých má pocit, že niečo tvorí. Vchádza pri tom do iných svetov a stretáva nových ľudí. Ak by ste si našli čas a chceli by ste aj vy nazrieť do jej sveta, ochotne vás prevedie aj tými najtemnejšími zákutiami. Stačí len začať čítať.

Čtrnáctiletý Matěj Gregor je nechvalně proslulý svými neustálými průšvihy. Nikdy se dvakrát nezamýšlel nad následky svého jednání, ovšem to se změní ve chvíli, kdy se dostane do problémů vinou někoho jiného. Poté je nejen nucen čelit následkům, ale dokonce se rozhodne sám pátrat po skutečné podstatě těchto podivných událostí a zjišťuje, že se stal součástí něčeho nepředvídatelného.

Chtěl být jednou hrdinou. Takovým hrdinou, kterým byl jeho zachránce, sic muž s minulostí, s tajemstvími, avšak dobrý muž, silný válečník. Vydal se s ním tehdy mezi písky na sever. Tam, kde si nepředstavoval nic, než prach a sucho. Vydal se tam, aby objevil svět. Aby zjistil, proč ho oslovil temný hlas. Aby spatřil, co znamená být polapen. Co znamená být Zvoleným. Kdo však se ukrývá za tajemným hlasem? Je správné následovat jeho příkazy? Zabít člověka? Kdy je ještě lidské obětovat svoji lidskost pro dobro lidstva?

"Na lov zda smím se, lovče, ptát?" "- Při číhání roztřásl mne chlad." "Kde jeleni jsou skolení?" "- Dosud se pasou v osení." "Kde je tvá zpupnost zbojníka?" "- Z boku mi proudem uniká..." "Kam pospícháš? A co je ti?" "- Jdu umřít ve svém doupěti." (Rudyard Kipling: Knihy džunglí) Na motivy skutečných událostí. Dílo nemá dopředu stanovený konec. Status příběhu je "na pokračování", protože jde o částečnou biografii a kapitoly budou přibývat s tím, co se reálné postavě v budoucnu ještě přihodí. "Deník Lykantropa" je lyrické vyprávění bezejmenné postavy trpící lehčí formou vzácné psychózy, zprostředkovaný útržky z deníku (kurzíva) a komentářem (normální písmo). Dílo si klade za cíl přiblížit čtenářům život mladého člověka trpícího nevšedními psychickými problémy a ukázat, jak obtížný je život s touto diagnózou navzdory tomu, jak populární jsou vlkodlaci a psychopati v pseudokultuře moderních teenagerů, kteří ovšem nemají ani ponětí o tom, jaké to je, být "skutečným vlkodlakem".

„Jsme zrůdy, že ano?" vyhrkla a přitáhla si nohy blíže k tělu. „Ano, jsme," odpověděl jí. Holčička k němu překvapeně zvedla hlavu, když ji pohladil po vlasech. „Ale kdo není?" Přestože ho přes clonu slz neviděla, věděla, že se usmíval tak, jak to dokázal jenom on. **** Zlomené srdce je hrozné, co když je ale rozbitá duše? Dívka, která ví, jak to bolí, slíbila sesbírat střípky svého života, než navždy zmizí. Postrádala ovšem důvod, proč to udělat. A najít ho může být těžší, než se zdá...