Laura Desay. Dívka, jejímž největším strachem byl pohled do lidských očí. RAINBOW SUICIDES je série několika ShortStories, z nichž každá pojednává o jedné duševní, mentální, nebo psychické poruše, případně jiném problému tohoto rázu. Každá kniha popisuje pocity jedné z dívek. A každá kniha končí smrtí.

Nechci ti nějak nahlas říct, že to co se stalo je tvá vina. Ale ano, kdyby sis toho chlapa domů nevzala, byla bych pořád ta holčička s úsměvem na tváři. To sis snad nevšimla jak se teď chovám? . Bože mami, myslela jsem si že ty si ta která mi má pomáhat. Kdyby ses nezbláznila a neměla svůj volejbalový tým, všímala by sis toho jak se ke mně chová. Mám už jen žiletku na mém zápěstí a tenhle dopis co jsem ti napsala na rozloučenou.

podle některých lidí je noc "špatná" a skrývá mnoho zla. ale pro mě je noc magická. #BuďmeŠťastní / #BeHappy

Bývali jsme tři. Tři nerozluční vlčí přátelé. Pak se ale stalo něco zvláštního. Za krvavého měsíce jsme získali neuvěřitelnou moc. Jedna z věcí, kterou jsme dokázali byla přeměna v člověka. Vážně jsme si to užívali. Čas ubíhal a my zjistili, že nestárneme. A pak napadlo jednoho z nás, že bychom mohli vládnout světu. Jak už to bývá, každý z nás měl na to jiný názor. Pohádali jsme se a tak jsme se i odcizili. Proto se z nás stali nepřátelé. Navždy jsme se rozdělili. Jeden z nás začal využívat své moci. Žil obojím životem. Byl člověk i vlk. Uchytil si tak moc nad obojím. Nad lidmi i nad zvířaty. Druhý se zastával pouze života vlka. Žil v lesích společně se svou vlčí smečkou. A ten třetí... zlidštěl. Na svou minulost už nehleděl. Zřekl se vlčího života. A se svými vlčími přáteli už nechtěl mít nic společného. ✒ #5 v kategorii vlkodlaci - 13.7. 2017 ✒ #4 v kategorii vlkodlaci - 21.7. 2017 ✒ #3 v kategorii vlkodlaci - 25.7. 2017 © xWelly

Dovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, díky komu je svět opět jasnější. Někdy se možná ale objeví někdo, kvůli komu obloha časem ještě více potemní.

Tento příběh se odehrává v životě jedné normální holky, která si na ruku nakreslí proxy symbol. Co se stane? -------------------------------------- Creepypasta, která v příběhu bude, skutečně existuje! A jmenuje se Proxy syndrome (kupodivu) PŘÍBĚH PODLE SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ! (I když ne úplně vše samozřejmě)

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

#1 in romance 2016/2017 #1 in fanfikce 2016/2017 #3 in fanfikce 16.11.2016 •V příběhu se objevují drsné scény• Jmenuji se Amy Green. Je mi šestnáct let. Věnuji se fitness a studiu. Můj život není nijak zajímavý. Prostě obyčejná holka co nekouří, nepije ani jiné věci co dnešní mladiství provozují. Nemám nějak moc kamarádu ani kamarádek, jen pár a ti mi stačí. Moje máma pracuje jako módní návrhářka a je docela uznávaná, takže je skoro věčně pryč na cestách a můj táta vede firmu v Dánsku obvykle se vrací až za 3 týdny a protože jsem jedináček často bývám sama doma, ale jsem velice samostnatná a vše si dokážu udělat sama, rodiče mají ve mně velikou důvěru, takže se nebojí mě takhle nechat samotnou doma . Jmenuji se Justin Bieber. Je mi osmnáct let. Můj život je velice zajímavý. Rodiče mám hodně bohaté, takže mám všechno co chci. Ani si o ty věci nemusím říkat,protože rodiče mi posílají peníze na účet a že to není málo. Mám 2 sourozence , malého brášku a sestřičku na které nedám dopustit. Miluju párty, chlast, cíga a sex . Nebudu lhát v posteli jsem jich měl víc, než napočítáte do deseti. Nejsem na vztahy. Beru to jako relax. Nic to pro mě neznamená. Láska? Velký shit.