Karin Månsdotter byla úplně obyčejná Stockholmská dívka. Denně pobíhala po lese jako nějaká divoženka, ale jednoho dne se jí dostalo publika. Erik tudy zrovna projížděl, když v tom ji uviděl. To ještě nevěděl, že mu přinese radost, štěstí, ale i trápení. 11.10 #1 PS: Tento příběh vychází ze skutečných událostí.

Co víc dodat? Jo za oslepnutí z mích obrázku si můžete sami. Předem varuji 12.7.2017- #910 v kategorii náhodně 13.7.2017- #823 v kategorii náhodně 15.7.2017- #905 v kategorii náhodně 9.9.2017- #747 v kategorii náhodně 10.9.2017- #615 v kategorii náhodně 16.6.2017- #345 v kategorii náhodně Děkuju❤❤

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Dny v táboře plynuly pomalu. Pomyslné hodiny tikaly a připomínaly mi, že jsem blíž k smrti. Od jednoho buzení po druhé, od ranního apelu k večernímu, od jedné misky polévky ke kousku chleba. Strach byl všudypřítomný, mohli vás kdykoliv kdekoliv a jakkoliv zabít. I když byste žili dlouho, jedno bylo jisté - dostat se odsud ven nešlo jinak, než komínem ohořelého krematoria, ve kterém zbytečně vyhasínaly životy lidí, kteří uvnitř komory bojovali až do posledního dechu. Všechno bylo tak hloupé, tak absurdní. Němci se nad nás stavěli, oni byli vlci, my ovce. Byli něco víc, a to byl důvod, proč nás vyhladit. Židovská špína. Upozornění: • V některých kapitolách nevhodné pro citlivé povahy. • Příběh hodnotím jako "Pro dospělé", protože se v něm vyskytuje jedna sexuální scéna a pár vulgárních výrazů. Nerada bych, aby mi tuhle práci Wattpad smazal. • Všechny postavy, děj a podobně, kromě podložených faktů jsou smyšlené 11.7.2017 - #6 v kategorii historický román 26.7.2017 - #4 v kategorii historický román 28.7.2017 - #2 v kategorii historický román 16.8.2017 - #1 v kategorii historický román

Maria Kowalski - jméno, které jsem musela zapomenout. Vlastně jsem se musela vzdát všeho. Přijmout však nové oslovení bylo asi to nejtěžší - bylo to totiž to poslední, co mě pojilo s rodiči. Nic víc jsem neměla. A i toho jsem se měla zbavit. Ztratila jsem toho hodně - nikdy jsem však netušila, že můžu ztratit víc. Že třeba můžu ztratit samu sebe. Když jsem se ale pak viděla - v těch civilních šatech bez žluté hvězdy, vlastně jsem se ani nepoznávala. Tolik let byla ta hvězda mým doplňkem a najednou byla pryč. Maria? Hannah? Nebo někdo úplně jiný? A to měl být můj nový život. Jak jsem ho ale měla žít, když jsem nevěděla, kdo vlastně skutečně jsem. Nebo mou duši vystihuje už jen to číslo vytetované na mém předloktí? Volné pokračování příběhu Za branami tábora, tentokrát pohledem Marie - nebo snad Hannah? Ideální nejen pro všechny, kterým v již zmíněném příběhu chyběl „šťastný konec" - kterého se snad nakonec všichni dočkáme - kam nás ale vlastně kroky Marie zanesou? To zatím nikdo netuší...

"Chtěla bys aby si to někdy Harry četl?" "Proč se ptáš?" "Zajímá mě to." "Ne! Panebože, asi bych se propadla studem do země." *** "Harry by jí neudělal cucflek na krku." "Proč?" "Harry by jí udělal minimálně dva." "A to víš z jakého fanouškovského blogu? Je to jenom vymyšlená story!" "Oh, já vím." _______________________ Od kdy čtou kluci na Wattpadu? Od kdy čte Harry Styles na Wattpadu? Od kdy čte Harry Styles fanfiction o sobě na Wattpadu? Maky_69 2015 cover by: @Pauliiik333/Paja Pasquarelli

Fanfikce o známé dvojici youtuberů peeetaaaTV a Denisa TV, kteří se nesnáší.. V mém příběhu se ale nenávist brzy změní v lásku!♥ O:)