Ona milovala knihy. On miloval ji. - oddechové čtení, žádná hlubší myšlenka |||shortstory|||

...a Popelku našel krásný princ, dal jí střevíček a byla svatba. A všichni žili šťastně až do smrti. Ale tohle není pohádka. Život - moc reálný - a pohádka - moc nereálná - jsou dvě odlišné věci, které se vlastně bezvadně doplňují. I když se ale nenarodíme jako bohaté a krásné princezny, nebo jako hodní a stateční princové, můžeme se snažit si mizerný život proměnit v nádhernou pohádku se šťastným koncem. ••• Věnováno @Sharka_Potter ❤ ©mrsxdarcy |v příběhu se mohou vyskytovat vulgarismy #6 v Povídka

„Zase ty?" „Tak...koho jiného si asi tak čekal?" „Heh." Zasmála se a pravila: „Ty jsi tak legrační." Tahle short story se bude trochu týkat mé první short story (Proč mi sakra píšeš?), ale nemusíte jí číst, jen říkám, že se tu objeví Scott a možná dokonce i Ellie...

"Láska je blbost, ne vlastně je to neexistující blbost" "To co říkáš je blbost, láska je na každým kroku" "A já ti to dokážu"

Při vyslovení jména Connie Girdwoodová si nepředstavíte člověka, kterému se smůla lepí na paty. Dokonce ani osobu, která by si z ní mohla udělat boty. Ne. Měli byste si představit obří barák s bazeném, jehož majitelka ho postavila ze smůly a ještě jí jí zbylo dostatek na obchodní centrum hned vedle. I když u Connie si nikdy nikdo nemůže být jistý, zda za její neúspěchy může neštěstí nebo její sklon nosit boty jen od jedné značky... |Short Story| #1 - Short Story - 12.1.2016

Za sklem kavárny seděla dívka. A přesto, že sklo je průhledné, pro ni nebylo průhledné dostatečně. Příběh o tom, že neviditelnost je někdy nechtěný způsob, jak vyniknout.

Myslel jsem na tebe v noci, když jsem tupě pozoroval měsíc. Myslel jsem na tebe přes den, kdy nás osvětlovalo slunce. Myslel jsem na tebe od té doby, co jsem uviděl tvé vlasy.

V každé pohádce byla alespoň jedna princezna, nebo hodná dívka, s kterou to skončilo dobře. Jenže vždy tam byla i ta záporná postava, která vždy prohrála. Realita je ale mnohem temnější moje princezno...

„Proč se mě bojíš?" „Tvůj táta je vrah." „Ale já nejsem můj táta." Možná, že šance milovat a odpouštět jsou na náš život až příliš nepravděpodobné. Ale někdy je osud nevyzpytatelný a láska nedává na výběr. -------------------------------------------------- #7 - Povídka - 21.2.2o17 #9 - Povídka - 19.2.2o17 #14 - Povídka - 15.2.2o17 #16 - Povídka - 14.2.2o17 #17 - Povídka - 7.2.2o17 #25 - Povídka - 4.2.2o17 #30 - Povídka - 28.1.2o17 #39 - Povídka - 27.1.2o17 #48 - Povídka - 26.1.2o17 #52 - Povídka - 25.1.2o17 #59 - Povídka - 24.1.2o17 #75 - Povídka - 23.1.2o17 story: ©_lilai_ cover: @JulieBeranov 8.1.2o17 - 27.2.2o17

Ty si vypadal vždy dokonale. Já byla vždycky nedokonalá. Ty si o mně nevěděl. Já o tobě jo. Tvoje záliba byla sport. Moje byla focení. Ty si měl holku. Já měla kluka. Ty si byl populární. Já neviditelná. Ty, ty ty a zase jenom ty...