Mina Gilbertová si chce během svého posledního roku na střední škole našetřit na studium na univerzitě. Ačkoliv v ní láska k dětem nijak nevykvetla, nezbývá jí nic jiného, než si přivydělávat jejich hlídáním. To jí přivede do domu Chambersových, kde kromě pětiletého Chucka žije i devatenáctiletý Ethan. Mina se musí vypořádat nejen s uličnickým předškolákem, ale i věčně sarkastickým Ethanem, kterého také vnímá jako chodící klišé. Problémový introvertní maturant, kterého nezajímá nic jiného než on sám. Jenže co když ho Mina začne vídat i na chodbách školy, kde studuje? A co se skrývá pod obvykle vážnou maskou Ethana?

Vychází jako kniha! Má matka vyměňuje partnery jako ponožky. Nevadilo mi to, protože mě do toho nezatahovala a nechala mě žít, jak jsem chtěla. Jenže potom si našla pana Huntera a najednou se vše změnilo. Musela jsem se k němu nastěhovat a začít společně bydlet s jeho pěti dětmi. Jak jen mohu přežít mezi kluky? A co když si jednoho připustím k tělu víc, než jsem chtěla? A jak moc se můj život změní u Hunterových? Budu potom stále stejná?

{ Druhý díl příběhu Nevinná } Princ si vzal princeznu a žili spolu šťastným životem, ale v téhle pohádce nic netrvá věčně, a tak i jednou veškerá pohoda, která ovládala jejich obydlí zmizí a nahradí ji strach a vůle získat své štěstí zpátky.

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

Narodili se ve stejný den... Odmalička vyrůstali spolu... Vypadají úplně stejně... A přesto je každý úplně jiný... Harry, ten starší, měl vždy všechno... Dostal vždy to, co chtěl... Edward, mladší jen o pár minut, to naopak díky němu vždy ztratil... Přijde nová dívka... Chytrá, talentovaná a přesto trochu stydlivá... Pro Edwarda se stane vším... Pro Harryho se stane další výzvou... --------------------------------------------------------------------- (fanfikce o Harrym napsaná v mých čtrnácti)

Láska je vždy jen krůček od nenávisti. Proto si musíme dávat pozor kam šlapeme. #2 Fan Fikce (28. 08. 2015) • 200K reads (21. 10. 2016) • 300K reads (04. 01. 2018)

"Nevěděl jsem, že tě tady najdu," ozval se známý hlas za mnou. Napjala jsem se a předtím, než začnu čelit čemukoliv, co se zde bude odehrávat, vydechla. Pomalu jsem se otočila a pohlédla do prázdných očí, které na mě hleděly. "Jen jsem nevěděla co dělat a tohle místo," odmlčela jsem se a vlastně nevěděla, co dál říct. "Chtěl bych se omluvit. Vím, že bych neměl očekávat, sakra," zakryl si tvář dlaněmi a snažil se poskládat slova, které bylo zřejmě těžké říct. A pak vydal skličující zvuk a zakroutil hlavou. Bez dalších slov se postavil k blízkému stromu a opřel se o něj. Popadla jsem zbytky své odvahy a přešla k němu. Jeho oči teď byly zavřené, možná to bylo tím, že nechtěl, abych viděla to, jak se cítí. Problém byl v tom, že jsem se nemusela dívat do jeho očí, abych to zjistila. Cítila jsem všechen ten tlak proudící okolo nás. Nedalo se to už vydržet. Přešla jsem ještě blíže, dokud nás nedělil jen pouhý kousek. Vztáhla jsem ruku a pomalu jí položila na jeho tvář. Bylo chladno, ale jeho tváře byly horké. Jako by plakal nebo byl nemocný.