Rachel je jen obyčejná dívka, která si prožila to, co si nikdy nepředstavovala ani v těch nejhorších nočních můrách. Příběh se začíná odehrávat až v ten moment, kdy se po dlouhých dvou letech vrací zpět do normálního světa, na který mohla hledět jen z okna svého pokoje psychiatrické léčebny. I když, normální... To není to slovo plně vystihující její pestrý životní příběh odehrávající se po návratu do jejího života, který se od základů celý mění. (Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Příběh jsem psala před několika lety a mohu sama za sebe prohlásit, že kvalitní čtení to rozhodně není. :D Když tak jsem varovala.) Cover by: @RavenclawChild ❤❤❤ #44 v kategorii Romance, 30.5.2017 #9 v kategorii Romance, 14.6.20 #7 v kategorii Romance, 26.7.2017 #5 v kategorii Romance, 14.8.2017

Když se cestovatelka v čase s vymyšleným jménem Clare di Antonelli rozhodla, že zůstane v 16. století se svým přítelem netušila, že se to může ještě tolik zkomplikovat. Claiřino seznámení se Sebastiánovým otcem neproběhlo úplně nejlépe a co teprve, když její přítel záhadně zmizel někde v minulosti a je jen na ní, aby ho našla.

Dvě Šestnáctileté dívky se čirou náhodou ocitnou na dvoře krále Jindřicha VII. a vše se mnohem víc zamotá, když přijde na řadu manželství, které ani jedné z nich neklape. Jediné, co obě chtějí je dostat se domů, ale jak?

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Uběhl přesně rok od chvíle co se dvě kamarádky vrátily z minulosti. Péťa odmítá věřit, že se něco takového vůbec mohlo stát a přestala se se Sárou bavit, ale pokud tohle všechno byl jen výplod její fantazie tak proč má u sebe ten prsten?